dialog1.jpgdialog2.jpg

Aktuálně

Blahoslavení tvůrci pokoje: autorské čtení k Mezinárodnímu dni míru 27. září, 17 hodin

O. Nytrová, B. Kuras, J. Volek, vzadu zleva K. Salmonová, M. Hlasivcová, F. Vrbenská
O. Nytrová, B. Kuras, J. Volek, vzadu zleva K. Salmonová, M. Hlasivcová, F. Vrbenská

V materiálech Dne míru je uvedeno, že v dějinách neproběhl jediný den bez války či bojů. Po vyhlášení Dne míru OSN se situace nezměnila. I ve Dni míru boje vždy pokračovaly a pokračují. Myslím, že i OSN chtěla spíše osvědčit dobrou vůli k míru, jistě neměla přesvědčení o zastavení bojů či o širší změně od války k míru. Vyhlášení Dne míru je vpravdě pouze symbolické.

Od římských dob, kdy starý Řím nastoloval „mír“ svými legiemi až po dobu mírového interim, které jsme zažívali a zažíváme (2. pol. 20. století až dodnes), které tkvělo v rovnováze zbraní supervelmocí, nikdy zde nebylo a není žádné reálné cesty k míru. V oblastech „horké“ války často vyhlašovaný mír zbraní je vždy porušován a má vždy jepičí život. Světová finanční a zbrojní lobby uměle tento stav udržují.

Mírová shromáždění jsou úctyhodná, ale k míru nepřibližují.

Křesťanská kultura nabízí jinou kvalitu míru, který není jen případným krátkým mezidobím mezi dvěma válkami. Je obsažena v biblických pojmech mír, pokoj... hebrejském „šálom“ a řeckém „eirené“:„Svůj pokoj zůstavuji vám, svůj pokoj vám dávám; ne jako svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!“… jsou Ježíšova slova (Jan 14, 27). Je to pokoj, mír, který „nejde“ od celku k jednotlivci, ale naopak... od člověka k celku. Je to jediný skutečný mír, který z vlastní zkušenosti dobře známe... v euroamerické křesťanské kultuře. Tato individuální poloha je zásadní. Ježíš přichází k učedníkům, oslovuje každého jménem a říká: „Nebojte se, pokoj vám“. Tento Boží pokoj v chrámu lidského srdce přináší reálný pokoj, jistotu a stabilitu člověka – a to i v utrpení, válce (Dietrich Bonhoeffer). Jistota „pokoje“ v Boží moci má společenský efekt... nositel Božího pokoje vnáší mír do společenství, v němž je integrován. A dějiny osvědčují, že je to jediný skutečný mír i v dobách nejistých, dobách válečných.

ThDr. Jiří Vaníček,

několik tezí k oslavě Mezinárodního dne míru 2016 v Karlíně

V roce 2001 vyhlásily členské státy OSN 21. září jako první den celosvětového složení zbraní a nenásilí –Den světového míru. Náboženská obec Církve československé husitské v Praze 8 – Karlín ve spolupráci s Pražským klubem spisovatelů uspořádaly při příležitosti letošních oslav Mezinárodního dne míru autorská čtení a přednášky s názvem Blahoslavení tvůrci pokoje (Matoušovo ev. 5,19). Koordinátorem Mezinárodního dne míru pro Českou republiku byl letos Ing. Marek Šlechta, lektor přednášející o lidských právech a holocaustu, hudebník a básník.

V zasedací síni Náboženské obce CČSH v Praze 8 ve Vítkově ul. 13 se v úterý 27. září 2016 v 17 hodin sešli účastníci slavnostního aktu a účinkující. Program moderovala PhDr. Olga Nytrová, která v úvodu přečetla teze zaslané ThDr. Jiřím Vaníčkem k této příležitosti a přivítala vzácného hosta – Benjamina Kurase. Mezi poslední vydané knihy tohoto spisovatele, publicisty, dramatika, překladatele a myslitele patří kniha s názvem „Jak zabít civilizaci“ (Benjamin Kuras: Jak zabít civilizaci. Baronet, Praha, 2011, 192 s.) „Hlavními ohroženími západní civilizace jsou podle Kurase kulturní zatmění čili likvidace civilizační paměti, orwellizace a džihád neboli agresivní aspekt islámu. Kdyby uspěly, naši civilizaci by nahradila „kultura“ systematicky potlačující tvořivost, zvídavost, pochybnost, bádání, krásu, radost, humor“, píše v recenzi ke knize Roman Joch v internetovém deníku Neviditelný pes. Benjamin Kuras v přednášce rozvedl a podrobněji vysvětlil některé zvláště důležité myšlenky a pasáže ze své knihy. Připomněl rozdíly v pojetí míru v křesťanské víře a v islámu, zkoumal současnou úlohu států střední Evropy, v nichž spatřuje možnost záchrany evropské křesťanské civilizace, už proto, že lidé těchto zemí neztratili schopnost rozpoznat nástup totality. Podrobně také rozebíral nuance pojmů Fate a Destiny. Upozornil na problém znovunastolení cenzury a dezinformací, vedoucí často k dehonestaci projevů a snah po nápravě poměrů v Evropě, zvláště v souvislosti s islamizací.

Na vystoupení Benjamina Kurase navázala PhDr. Františka Vrbenská, která věnovala pozornost obětem válek a zabývala se psychologií lidí v ozbrojeném střetnutí, které zcela mění hodnoty. S použitím (mimo jiné) závěrů neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka, DrSc. nastínila stěžejní příčiny válek. Patří k nim agresivita jako genetické dědictví, dále mocenské uspořádání skupin, antagonistické kulturní vzorce, sociální konflikty, spory o zdroje a území. Dotkla se rovněž problematiky selhání elit a nebezpečí nerovného přístupu k informacím. V závěru příspěvku se zmínila o možnostech civilního odporu proti válečným tendencím, na což navázala krátká diskuse přítomných.

Prof. Jindřich Volek, DrSc. se dlouhá léta zabývá tzv. Karibskou krizí, kdy svět stál na pokraji jaderné války. Ve své připravované knize shromažďuje podrobnosti o událostech, které provázely třináctidenní jednání představitelů tehdejších velmocí J.F.Kennedyho a N. Chruščova, jež vedla díky kompromisu k odvrácení jaderné hrozby. Ačkoliv od roku 1962 uplynulo již padesát čtyři let, hrozba

sebezničení lidstva jadernou silou je stále přítomna a možnost použití těchto zbraní se zvyšuje úměrně s rozšiřováním okruhu jejich stále přibývajících držitelů.

Zcela jinou podobu války, a sice to, jak válka zasahuje do života obyčejných lidí, přiblížila RNDr. Markéta Hlasivcová. Inspiroval ji osud Etty (Esther) Hillesum, Židovky, která ve svých dopisech a denících popsala život v Amsterdamu během nacistické okupace. Deníky začala psát od března 1942 na doporučení svého přítele psychologa. Ačkoli nebyla nábožensky vychována, odrážejí její deníky prohlubující se vztah k Bohu. Během války se přihlásila k dobrovolné práci v táboře Westebork, kde pomáhala uvězněným Židům. V roce 1943 byla sama deportována do Osvětimi, kde v prosinci téhož roku zemřela.

Její deníky byly vydány knižně, v češtině je vydalo Karmelitánské nakladatelství (GAARLANDT, J. G. Přervaný život: Deníky Etty Hillesum 1941-1943. Karmelitánské nakladatelství, 2008. 255 S.; Myslící srdce: Dopisy z let 1941-1943. Karmelitánské nakladatelství, 2007. 193 S. [Výběr z jejích dopisů]).

Na závěr slavnostního setkání zarecitovala členka literárně dramatického klubu Dialog na cestě básnířka Květa Salmonová báseň Barbaři ze své sbírky Hledání tváře.

 

Zuzana Havelková

s přispěním PhDr. Františky Vrbenské a RNDr. Markéty Hlasivcové

02 O.Nytrová čte příspěvek nepřítomného dr. Vaníčka
02 O.Nytrová čte příspěvek nepřítomného dr. Vaníčka

03 O.Nytrová hovoří o Bonhoeffrovi
03 O.Nytrová hovoří o Bonhoeffrovi

04 Část publika
04 Část publika

05 B. Kuras čte ukázku z nové knihy
05 B. Kuras čte ukázku z nové knihy

06 Příspěvek dr. F. Vrbenské
06 Příspěvek dr. F. Vrbenské

07 Publikum
07 Publikum

 

08 Přítomní
08 Přítomní

09 Slovo má prof. J. Volek přibližuje karibskou krizi
09 Slovo má prof. J. Volek přibližuje karibskou krizi

10 B. Kuras a J. Volek
10 B. Kuras a J. Volek

 

12 Svou prózu čte dr. M. Hlasivcová
12 Svou prózu čte dr. M. Hlasivcová

11 část diváků
11 část diváků

 

Den míru v Karlíně (pdf)

 

Powered by PD CČSH