dialog1.jpgdialog2.jpg

Aktuálně

Vladimír Stibor: Vzpomínky na Mirka Kováříka

Vzpomínky na Mirka Kováříka

Včera během pozdního odpoledne 4. března 2020 jsem se dozvěděl po skončení křtu své fotovýstavy Mezi svými v Praze Bohnicích smutnou zprávu. Miroslav Kovářík odešel do básnického nebe.

 

Zamrazilo mě. Měl jsem tu čest potkávat se s ním přes čtyřicet tři roků svého života. Mé první básnické pokusy uváděl v osmdesátých letech minulého století v Zeleném peří v divadélku Rubín na Malostranském náměstí v Praze. Během života mi recitoval na dvou samostatných pořadech. Přednášel básně na křtech almanachů českých básníků vždy v poslední školní den ještě před dvěma roky ve Slovenském domě. Bylo mi pokaždé potěšením realizovat s Mirkem Kováříkem několik rozsáhlých rozhovorů o jeho životě. A jak také jinak – o poezii. Jeho „rukama“ prošlo nejméně přes dva tisíce básníků; musím říci „Dobrýma rukama“. Téměř žádný začínající český nebo dříve československý poeta ho na své literární pouti nemohl minout. Stal se mi dobrým a vzácným přítelem. Vystupoval na Portách, předkládal novou českou poezii v rozhlase. V posledních letech uváděl poetické pořady v Malostranské besedě v Praze. Zemřel ve svých osmdesáti pěti letech. Věřím, že jeden z největších bardů české poezie sedí kdesi vysoko nad námi u sklenky červeného a shovívavě shlíží na své básníky. Bylo mi ctí se s ním potkávat. Alespoň na dálku, Mirku, tisknu ruku.

Vladimír Stibor

V Nechvalicích dne 5. března 2020

Powered by PD CČSH