dialog1.jpgdialog2.jpg

Aktuálně

Jana Dostálová: Výživová doporučení v době pandemie koronaviru

Výživová doporučení pro obyvatelstvo Společnosti pro výživu „Zdravá 13“ a doporučení jak se stravovat v době pandemie koronaviru

prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., VŠCHT Praha a Společnost pro výživu

Výživa je pro člověka základní podmínkou jeho života, protože zajišťuje běh všech procesů, které v živém organismu probíhají. Výživa je také nejvýznamnějším z faktorů zevního prostředí, které ovlivňují zdraví člověka a následně i délku jeho života. Podle literárních údajů je to ze 40 - 60 %. Může působit jako faktor pozitivní, ale i jako faktor negativní. Měli bychom se snažit posílit její pozitivní působení a negativní působení minimalizovat. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) většina hlavních faktorů, které se nepříznivě uplatňují na zdraví člověka, souvisí s výživou. V pořadí závažnosti jsou to:

• nadbytečný příjem soli

• vysoký příjem alkoholu

• nevhodné složení tuku

• vyšší konzumace přidaných cukrů

• vysoký příjem energie

• nedostatečný příjem ovoce a zeleniny.

Pro zajištění správné výživy jsou již řadu let státními orgány (např. Ministerstvo zdravotnictví, v USA Ministerstvo zemědělství (USDA)) nebo odbornými společnostmi zabývajícími se výživou vydávána výživová doporučení. Společnost pro výživu (SPV) vydává již několik desítek let výživová doporučení pro obyvatelstvo. Nejnovější verze výživových doporučení pro neodborníky (existuje ještě podrobnější verze pro odborníky, kterou je možné najít na webových stránkách SPV) je následující):

1. Udržujte si přiměřenou stálou tělesnou hmotnost charakterizovanou BMI (18,5-25,0) kg/m2 a obvodem pasu pod 94 cm u mužů a pod 80 cm u žen

2. Denně se pohybujte alespoň 30 minut např. rychlou chůzí nebo cvičením

3. Jezte pestrou stravu, rozdělenou do 3-5 denních jídel, nevynechávejte snídani

4. Konzumujte dostatečné množství zeleniny (syrové i vařené) a ovoce, denně alespoň 400 g (zeleniny 2x více než ovoce), rozdělené do více porcí; občas konzumujte malá množství ořechů

5. Jezte výrobky z obilovin (tmavý chléb a pečivo, nejlépe celozrnné, těstoviny, rýži) nebo brambory nejvýše 4x denně, nezapomínejte na luštěniny (alespoň 1x týdně)

6. Jezte ryby a rybí výrobky alespoň 2x týdně

7. Denně zařazujte mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané; vybírejte si přednostně polotučné a nízkotučné (připravuje se inovace, kde slovo nízkotučné bude vynecháno)

8. Sledujte příjem tuku, omezte množství tuku jak ve skryté formě (tučné maso, tučné masné a mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo s vyšším obsahem tuku, chipsy,

čokoládové výrobky), tak jako pomazánky na chléb a pečivo a při přípravě pokrmů. Pokud je to možné nahrazujte tuky živočišné rostlinnými oleji a tuky

9. Snižujte příjem cukru, zejména ve formě slazených nápojů, sladkostí, kompotů a zmrzliny

10. Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli (chipsy, solené tyčinky a ořechy, slané uzeniny a sýry), nepřisolujte hotové pokrmy

11. Předcházejte nákazám a otravám z potravin správným zacházením s potravinami při nákupu, uskladnění a přípravě pokrmů; při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování

12. Nezapomínejte na pitný režim, denně vypijte minimálně 1,5 l tekutin (voda, minerální vody, slabý čaj, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené)

13. Pokud pijete alkoholické nápoje, nepřekračujte denní příjem alkoholu 20 g (200 ml vína, 0,5 l piva, 50 ml lihoviny)

Stále platí doporučení:

• PESTRÁ STRAVA ZÁKLAD ZDRAVÍ

• STŘÍDMĚ Z BOHATÉHO STOLU

V současné době pandemie koronaviru se objevuje otázka zdali je možné zvýšit imunitu organizmu stravou. Do určité míry to možné je. Základem je konzumace pestré stravy odpovídající výživovým doporučením v množství přiměřeném dané osobě. Strava by měla zajistit dostatek bílkovin živočišného i rostlinného původu. Důležitý pro imunitní systém je příjem tuků vhodného složení. Mastné kyseliny přítomné v rybích tucích (omega 3 mastné kyseliny) zlepšují funkci imunitního systému. Do stravy je vhodné zařadit jeden kysaný mléčný výrobek denně

(přednostně bez přidané ovocné složky, protože obsahuje velké množství cukru) např. bílý jogurt, kefír a acidofilní mléko. Mikroorganizmy přítomné v těchto výrobcích zvyšují imunitu. Pozitivně působí mikroorganizmy i v kvašené zelenině.

Vzhledem k tomu, že lidé v nařízené nebo dobrovolné karanténě mají ve většině případů snížený výdej energie, je nutné snížit její příjem. Snížit by měli především příjem cukrů hlavně omezením konzumace sladkých nápojů, sladkostí, sladkého pečiva apod. Je dobré snížit i příjem komplexních sacharidů (snížením velikostí porcí příloh, konzumace chleba a pečiva).

Strava v době, kdy je náš organizmus vystaven vyšším nárokům na imunitu by měla obsahovat dostatek ovoce a zeleniny. Hlavním důvodem je obsah vitaminů, zejména vitaminu C, který je v ovoci a zelenině účinnější než v doplňcích stravy, protože jeho účinnost v přirozených zdrojích zvyšují látky v nich přítomné. Zelenina a ovoce obsahují i zdraví prospěšnou vlákninu, která je zvláště v době menší pohybové aktivity prevencí zácpy. Vlákninu obsahují i obiloviny. Jedna ze složek vlákniny obilovin – beta-glukany, které jsou obsaženy zejména v ovsu a ječmeni, má pozitivní vliv kromě prevence srdečně-cévních onemocnění i na imunitní systém. Je proto dobré konzumovat ovesné vločky, např. ve formě doma připraveného müsli (müsli vyráběné potravinářským průmyslem obsahuje většinou velké množství cukru) nebo ovesné kaše, doplněné ovocem. Naopak bychom měli omezit příjem potravin s vyšším obsahem cukru, dále soli a nasycených mastných kyselin přítomných zejména v masných výrobcích, v pečivu

s tukovými polevami a náplněmi, mražených krémech aj. Obsah všech těchto rizikových složek je povinně uveden na balených výrobcích v tabulce s výživovými údaji.

Podle Státního zdravotního ústavu má na zvýšení imunity pozitivní vliv příjem vitaminu D, který je obsažen v potravinách živočišného původu, zejména v rybách. Přibližně 70 % vitaminu D přijímáme z kůže po ozáření UV zářením (při pobytu na slunci bez opalovacích krémů s vysokým faktorem). V zimě tento zdroj chybí, a proto je dobré doplnit vitamin D doplňky stravy, optimálně rybím olejem, který zároveň obsahuje i omega 3 mastné kyseliny.

Ke zvýšení imunity přispívají i doplňky stravy, kterých je na trhu nespočet. U většiny doplňků stravy je jejich účinnost nadhodnocována. Doplňky stravy jsou potraviny, a proto jejich léčivý účinek není sledován jako u léčiv. Na jejich obalu musí být povinně uvedeno, že „nejsou určeny jako náhrada pestré stravy“. V době zvýšených nároků na imunitu bych doporučila vitamin C, vitamin D, výrobky s beta-glukany, zázvorem a probiotickými bakteriemi. Lze doporučit i doplňky obsahující juwim, látku vyrobenou z hovězí krve, která je známa jako posilovač imunity již desítky let. Nevýhodou velkého množství doplňků stravy je, že jsou „multi“, to znamená, že obsahují velké množství různých vitaminů a minerálních látek, z nichž většinu nepotřebujeme, pokud konzumujeme pestrou stravu. Jakmile

doplněk stravy přestaneme konzumovat, může se objevit nedostatek některé látky i při jejím normálním příjmu potravou, protože organizmus si zvykl na její nadstandardní příjem.

Ke zvýšení imunity je nutné dodržovat i správný pitný režim, minimálně 1,5 l tekutin denně při dostatečném příjmu vody z ovoce a zeleniny a z některých pokrmů. Imunitu zvyšuje i dostatek spánku a vyvarování se stresu.

Powered by PD CČSH