Třeštík, Tomáš
- Podrobnosti
- Kategorie: Tvorba členů a hostů
Tomáš Třeštík: TORZO ANDĚLA
A zase jaro, bůhví kolikáté
Sebe se ptáme: můžem? smíme?
Nic, nic a všechno bude jinak
jak sobě v koutech mlčky sníme…
Naděje má vizáž přitroublého kamelota
Starého dne hluboko do kapsy
Jsme vyděrači,
chcem víc od života než platit daň a přežít kolapsy…
Tak neplač, nezoufej, to nemá cenu
už nevrátí se ta noc probdělá
Vždyť zrození i smrt jsou jenom za odměnu
a člověk, to není víc, než torzo anděla…
JUDITIN MOST
Je čas k mluvení a jindy, jindy zas čas mlčet…
Je čas k mluvení - tedy říkáme: „Na naše bedra tento kříž“
však naše nohy s bídou unesou,
co zbylo po všech alkoholech a éterech…
Neboť v příbojích lásky bylo nám býti skálou i větrem…
Je čas k mlčení - tedy mlčky, hořce milujeme
Verlainův pohrobek déšť bubnuje pátý den do svědomí
a náš psychedelický pán už pátý den odděluje zrno od plev…
zatímco my prostí zůstáváme jako strom ke stromu
srdce k srdci kámen ke kameni do zdiva svázaní…
TŘETÍ BÁSEŇ O TICHU
Ticho je činžák oblohy o třetí ranní
ticho je cvrček na viole
madona usmívá se,
nemá zdání o svojí gloriole…
Ticho, volavka a tůň a tiše hoří knoty
tiše, potichoučku pije kůň a mlčky odlétají hejna do nicoty…
Blahoslavení osamělí už neděsí je zánik hmoty
Snad brody řek je nerozdělí
vždyť pijí do ticha až do němoty…
MLČENÍ APOŠTOLA PAVLA
Z těžkopádných jisker bdění
křesadlem noci obraz světa v srdci rozdmýchaný
První polibek slunce je mdlý jako víno k posledku nalévané…
Z noci ráno
Z hrdiny zloděj slepic a z knih nakonec hrstka práchniviny
Kříž zůstane křížem ať kolikrát chceš byl pozlacen
Výsměch mocných hladu výsměch rozumu naději chátra shýbající se pro kámen…
Ne, ani my nebyli lepší - z naší odvahy jen Pán ve svém sadu strašáky nastavěl…
MALÝ UNDERGROUND
Říkají mi Malý Underground a já hraji písně flašinetářů Had flétny svíjí se po třech oktávách… Kolovrátek staré desky dvacet let točí se vrací nám tu stárnoucí vizi dlouhých vlasů a politých stolů V říjnové mlze mizí vypasené zadky tažných koní… Jsme příliš staří už nezemřeme… Už nezemřeme po dobrém na předávkování dubnovým slunkem nebo pod lavinou slov prázdných jako kádě v Káni Galilejské… Ale na co jsem se Vás vlastně chtěl zeptat…?
Básně jsou ze sbírky Tomáše Třeštíka: Staré zahrady, vydavatelství Host, Brno 2003