Aktuálně
Happening Pamatuj 7. března
- Podrobnosti
- Zveřejněno 3. 3. 2017 13:43
 |
| 07 J. Kovanic V. Strachota |
Happening Pamatuj! 2017 v NO CČSH Praha 8 – Karlín
Publikum, které se sešlo 7. 3. 2017 v zasedací síni na dalším ročníku Happeningu Pamatuj!, přivítala PhDr. Olga Nytrová. Připomněla, že zdejší židovská obec v Karlíně měla tři tisíce členů, ale z koncentračních táborů se jich zpět domů vrátilo pouhých patnáct. Synagoga ve Vítkově ulici dnes slouží jako sbor Církve československé husitské, a to od roku 1947. Na čelo budovy byly umístěny dvě pamětní desky, první na počest obětí holocaustu a druhá jako vzpomínka na zdejšího rabína dr. Isidora Hirsche, vzdělaného intelektuála, překladatele, který též útrapy holocaustu nepřežil.
Hlavním hostem karlínského setkání byla tentokrát filmová historička PhDr. Eva Strusková, léta působící v Národním filmovém archivu. Přednesla přítomným zajímavé a podnětné informace o natáčení filmů v ghettu Terezín. Mimo jiné uvedla:
„O natáčení filmů v ghettu Terezín existovaly po léta jen dílčí a ne vždy přesně tradované informace. Základní představu o těchto filmových projektech SS vytvořily teprve v devadesátých letech minulého století studie holandského historika Karla Margryho, podle nichž se v Terezínu filmovalo celkem třikrát. Pohled na jednotlivá filmování doplnil v dalším období výzkum Evy Struskové z Národního filmového archivu.
Jak ukázaly historické práce, žádný z projektů SS nesplnil svůj účel.
Film z roku 1942 nebyl dokončen a zmizel v Berlínu. Zachovala se jen okénka z filmu, která tajně vystřihala režisérka Irena Dodalová a ukryla je v ghettu a později zajistila jejich transport do Švýcarska (odtud se vrátily do Prahy až koncem 60. let a identifikovat se je podařilo až v roce 2004).
Zničena byla také reportáž o příjezdu holandského transportu z počátku roku 1944. Tu na objednávku, resp. na rozkaz Hanse Günthera, vedoucího Ústředního úřadu pro uspořádání židovské otázky v Čechách a na Moravě (Zentralamt für die Regelung der Judenfrage in Böhmen und Mähren), natáčel v Terezíně štáb zpravodajského filmu Aktualita na počátku roku 1944. Záběry z příjezdu transportu se zachovaly jen díky tajně získaným fotografiím mladého kameramana Aktuality Ivana Friče.
Hlavním úkolem Aktuality však bylo natočit pro Hanse Günthera o „modelovém“ ghettu celovečerní dokument, jehož vznik zřejmě podnítily přípravy návštěvy delegace mezinárodního Červeného kříže. Režií filmu byl původně pověřen známý německý herec a režisér Kurt Gerron, nakonec film točili na základě své zpravodajské zkušenosti především zaměstnanci Aktuality. Film vznikal od podzimu 1943 do února 1945. Aktualita prodlužovala jeho výrobu do doby, kdy končila válka a nacisté již nemohli snímek propagandisticky využít. Většina Židů, kteří se účastnili natáčení filmu jako členové filmového štábu či masových komparsových scén, včetně Kurta Gerrona, však v době dokončení filmu již nežila, neboť byla na podzim roku 1944 poslána transportem na smrt. Z filmu o „blahobytném“ životě v ghettu se zachovaly pouze dva delší fragmenty a filmové záběry, které uchránil pro budoucnost Ivan Frič. Do historie vstoupil snímek pod názvem Vůdce daroval židům město (skutečný název: Theresienstadt. Ein Dokumentarfilm aus dem jüdischen Siedlungsgebiet).“
V diskusi po přednášce dr. Struskové připomněl MUDr. Mgr. Tomáš Hájek CSc., že v roce 1934 Tomáš Garrigue Masaryk měl zásadní projev v brněnské synagoze. Varoval Židy: „Odejděte do Palestiny, nezůstávejte tady.“ Masaryk podporoval ideu znovuvytvoření židovského státu. Dnes je 7,5 milionu Židů v Izraeli a celkově na světě je 14 milionů Židů.
Spisovatelka PhDr. Františka Vrbenská konstatovala, že šoa je strašlivá skvrna na lidských dějinách od arménské genocidy až po současnost. Není to záležitost jen židovského národa, ale i našeho českého národa, jehož se čeští Židé cítili být součástí, kde žili a pracovali pro rozvoj českého národa. Zmínila, že roku 1848 bylo zrušeno pražské židovské ghetto. Potom hovořila o historii největší synagogy, vysvěcené v roce 1896. Ta byla postavena v obci Vinohrady, připojené k Praze v roce 1867. Přistěhovalo se sem mnoho Židů, kteří byli
zvyklí odcházet za prací i za vzděláním. Dr. Vrbenská připomněla známé vinohradské osobnosti židovského původu: Františka Langera, lékaře, vojáka a jeho syna Jiřího, mystika, vzdělance Alfreda Fuchse, Josefa Laufra, Otokara Fischera, Pavla Fischera, Emila Kolbena a další. Vinohradská synagoga byla bohužel zasažena a nevratně poškozena při spojeneckém bombardování 14. 2. 1945.
V Karlíně dále zazněly verše s tématem holocaustu. Svou poezii recitovala Martina Koubová. Básně na téma holocaust z básnické sbírky Ing. Marka Šlechty přednesla Květoslava Salmonová.
Na závěr vystoupil Ing. Jan Kovanic, který ozřejmil možné důvody, které vedly nacisty k vytvoření tzv. Terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Dále řekl: „Vzpomínali jsme největší hromadné vraždy českých občanů, ke které došlo v noci z 8. na 9. března 1944. Tehdy bylo v plynových komorách Osvětimi II – Birkenau zavražděno 3.792 českých Židů – mužů, žen a dětí. Nebyla to však jediná hromadná vražda v těchto místech.“ Jan Kovanic připomněl i likvidaci tábora, kdy během dvou červencových nocí (z 10. na 11. 7. a z 11. na 12. 7. 1944) bylo zavražděno celkem asi 6.500 lidí. Nakonec vyzval přítomné ke společné modlitbě. Zazněl Otčenáš, který vychází z původních židovských modliteb.
PhDr. Olga Nytrová a Ing. Václav Strachota
 |
| 01 O.Nytrová přivítala přítomné |
 |
| 02 Byla představena první účinkující dr. E. Strusková |
 |
| 03 Moderátorka byla potěšena že přišli členové Liberální židovské unie |
 |
| 04 Vlevo J. Kovanic vpravo F.Vrbenská |
 |
| 05 Publikum |
 |
| 06 Pohled do zasedací místnosti |
|
| 07 J. Kovanic V. Strachota |
 |
| 08 Vlevo prof. Jana Dostálová |
 |
| 09 V zasedačce je plno |
 |
| 10 U vedlejšího stolu |
 |
| 11 J.Kovanic napsal knihu Mír v Izraeli |
 |
| 12 Dr. E. Strusková výborně přednáší |