Aktuálně
- Podrobnosti
-
Zveřejněno 19. 2. 2018 16:03
 |
| 03 Olga Nytrová a Gustav Oplustil |
Setkání s legendou československé zábavy
Na 20. 2. 2018 pozvala Phdr. Olga Nytrová do Karlína na setkání Pražského klubu spisovatelů pana Gustava Oplustila, dramaturga, scenáristu a režiséra. Znají se a setkávají již dlouho. Ale nejen proto byla atmosféra v sále od začátku uvolněná a radostná. Náš host je totiž prostoupen zvláštním elixírem humoru. I v 92 letech si uchovává optimismus, který si v sobě nese od dětství. Takže není divu, že ho vlastně humor celý jeho život živil. A zároveň mu i pomáhal. „I ve smutné době je potřeba se zasmát, odreagovat,“ jak nám sám řekl.
Pan Oplustil pojal celý večer jako vyprávění. Spolu s ním jsme zavzpomínali na jeho dětství v Hranicích na Moravě. Byl nejstarší z pěti dětí. Všichni bydleli společně i se stařenkou v malém domku. Jako chlapec zažil i chudobu. Ale doma bylo vždy veselo, často se u nich zpívaly národní písničky. Možná i to ho nakonec nasměrovalo na cestu, na jejímž konci se dostal do Československé televize a stal se šéfdramaturgem v redakci zábavy. Ta cesta vedla přes ochotnické divadlo v Hranicích do Beskydského divadla, dále pak do Armádního uměleckého souboru v době vojny a následně po ní do Armádního divadla. Humor, který ho všude doprovázel, se uplatnil v jeho komediálních textech, v přípravě filmových scénářů, zábavných večerů, kabaretů i varieté. Spolupracoval s mnoha známými režiséry a herci, nyní již legendami. Vždy se snažil vytvářet zábavu, která by byla potěšením a radostí pro diváka. „Nebylo to umění,“ jak nám sám řekl, „tvořil jsem pro obyčejné a chudé lidi.“ Svojí životní cestou dokázal, že nejdůležitější je v této profesi talent. Sám začal od píky a tím se naučil víc, než kdyby herectví vystudoval.
Na závěr večera jsme se mimo jiné pana Oplustila zeptali, které pořady mu byly nejbližší. Odpověděl, že V Praze bejvávalo blaze, kabarety a komedie se Zdeňkem Podskalským a životopisný film o panu Hašlerovi, kterého hrál Viktor Preiss. Bylo by toho mnoho, co bychom chtěli o tomto úžasném mistru zábavy vědět. To se ale nevejde do jednoho večera a jednoho článečku. Všem lidem bych ale přála mít alespoň kousíček optimismu našeho hosta. Vždyť při jeho občas i nelehkém životě se nikdy nevzdal a díky humoru kráčel vždy dál: „Jsem rád, že jsem prožil to, co jsem prožil.“ K tomu není co dodat. Jen snad: „Pane Oplustile, děkujeme.“
Ing. Monika Knězková
 |
| 01 Spisovatelské publikum se pomalu schází |
 |
| 04 Program začíná |
 |
| 05 Ing. Weiglová Mgr. Z. Havelková Mgr. L. Holečková |
 |
| 06 Příjemná atmosféra |
 |
| 07 Vnímavé publikum |
 |
| 08 G. Oplustila natáčí Václav Strachota |
 |
| 09 Oba stoly jsou obsazené |
 |
| 10 G. Oplustil je skvělý vypravěč |
 |
| 11 Přítomní soustředěně naslouchají |
 |
| 12 Skupinka s částí publika |
 |
| 13 Obměna skupinky |
 |
| 14 Večer s panem Oplustilem byl nádherný |
Gustav Oplustil (*2. srpna 1926, Hranice na Moravě) – legenda československé televizní zábavy, dramaturg, scenárista, režisér, herec. Od roku 1945 hrál v Beskydském divadle v Hranicích. V roce 1963 nastoupil jako dramaturg do Československé televize, redakce zábavních pořadů, a začal působit jako televizní scenárista. Vytvořil stovky úspěšných scénářů (např. Dva muži hlásí příchod, Ctná paní Lucie, Pražský písničkář, Kabaret U dobré pohody, Život plný písniček), které adaptovali přední režiséři naší kinematografie. Velmi často a rád spolupracoval se Zdeňkem Podskalským (mimo jiné natočili čtyři hudební komedie s Milošem Kopeckým v roli záletníka Alfonse Karáska); spojovala je láska ke staropražským písničkám a kabaretům. Významný je také jeho přínos televizní a filmové dramaturgii. V roce 2001 byl Gustav Oplustil vyznamenán vstupem do Televizní dvorany slávy TÝTÝ. O svém celoživotním působení na poli humoru a zábavy říká: „Snažil jsem se vždycky vytvářet zábavu, která by byla divákovi blízká, která by mu přinášela radost a potěšení.“ Tento postoj se odráží také v jeho tvorbě literární. Z jeho knih připomeňme Za humorem cestou necestou (2009) nebo Po západu slunce: dramatický obraz ze současného života o pěti dějstvích (1952).
