Aktuálně

Olga Nytrová: Etika a výchova

Podrobnosti

Zveřejněno 29. 3. 2020 15:59

Etika a výchova

Víme, že dobro a zlo stály proti sobě dávno předtím, než přišli ti, kteří se pokoušeli tyto základní etické kategorie definovat. Různá historická zkušenost, odlišná kritéria, snaha nalézt nejvyšší morální hodnoty podle etiků vedly k různorodému výkladu toho, co je dobré a co špatné.

Láska k dobru je nesmírně důležitá. Dobro má mít větší přitažlivost než zlo. Ale způsob jeho prezentace nesmí být pro děti a mládež naivní, čítankový či jinak nevěrohodný. Správně vychovaný jedinec vyhledává a hájí dobro, nechce se ocitat na straně zla. Ke konání dobra nám napomáhají ctnosti, které je důležité rozvíjet. Je nezbytné, abychom své potomky vedli k prosociálnosti, aby cítili s druhými, byli empatičtí, přáli druhým úspěch. Je nutné vhodně rozvíjet soucítění, spoluúčast, solidaritu, spravedlnost, férovost a také aktivní pomoc potřebnému. Dokonce již v předškolním věku by se děti měly učit soucítit s druhými při bolesti, smutku, ale především – a k tomu je více příležitostí – vcítit se do kamarádovy radosti a prožít ji jako svoji vlastní. Tady platí: Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno.

Vysokoškolský pedagog Pavel Vacek v knize Rozvoj morálního vědomí žáků zdůrazňuje, že je důležitá výchova charakteru: „Přes opakované konstatování, že se v našich školách příliš nedaří rozvíjet charakterové vlastnosti žáků, nemusí být situace beznadějná, a už vůbec se s ní nelze smiřovat. Je třeba hledat způsoby, jak na mravní stránku žáků účinněji působit.“ Svůj výklad pro budoucí učitele doplňuje kazuistikami – tedy příběhy ze života. Sama mám tu zkušenost, že ty vhodně vybrané mohou působit a správně ovlivnit rozvoj našeho hodnotového dozrávání. Vybrala jsem proto a převyprávěla pro čtenáře jednu z Vackových kazuistik, nazvanou Zastavení na schodech. Je to povzbudivý příběh plný lidskosti.

Patnáctiletý Marek byl s partou na horách. Při jedné procházce si všiml asi čtyřicetiletého muže s depresivním výrazem ve tváři, který seděl na schodech místního kostela. „Měl bych s ním promluvit,“ napadlo Marka, „vypadá tak zoufale.“ Chvíli váhal a rozhodoval se: „Jít dál s kamarády nebo poslechnout vnitřní hlas, který ho nabádá, že nyní je třeba udělat právě tohle?“

Nakonec usedl vedle neznámého a ani nevěděl, jak začal naslouchat tragickému příběhu – o nemocném dítěti, které zemřelo, o ženě, která smrt dítěte neunesla a odešla. A o manželovi, který se proto rozhodl život skončit. Přijel se jenom ještě naposledy podívat do míst, kde jako mladý prožil krásné chvíle. Seděl na schodech kostela a náhle k němu přisedl neznámý mladík...

Marek pouze seděl a poslouchal, protože, jak sám později vyprávěl, příběhu nerozuměl. Nevěděl, co je to být otcem, co je to být ženatý, neprožil nikdy zblízka smrt. Věděl však, že má být tady s tímto mužem a podpořit ho v jeho těžké chvíli. Neznámého pak pozval na nedalekou chalupu svého strýce. Ukázalo se, že strýček je jedním z lidí, které tento muž potkával před lety na horách.

Den, který měl být koncem, se stal novým začátkem díky tomu, že se jeden mladík uměl zastavit a naslouchat člověku, který se ocitl v tíživé situaci.

V současnosti uvažujeme o „obnově morálky”, o prohlubování etického myšlení, o spojení ctností a charakteru s konkrétním jednáním v situacích, které život přináší. Již ve škole se má stávat výuka jakousi „kolébkou mravnosti a kázně“, v přiměřeném slova smyslu, tedy jak tvrdila již antika – uměřeně. V dnešní rozkolísané a hodnotově roztříštěné době je nezbytné dbát na rozvoj lidskosti, překonávat sobectví. Nedopusťme, aby se rozmáhalo etické vakuum, směřování k nicotě. Máme si své hodnoty ochraňovat, vzdorovat nepoctivosti, mocichtivosti a násilí, podporujme spravedlnost, úctu k tomu, co nás přesahuje a lásku k bližnímu.

Olga Nytrová