- Podrobnosti
-
Zveřejněno 25. 7. 2013 16:14
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
Výtvarná dílna
Literární dílna
Biblická dílna
Tvorba členů a hostů
Rozhovory
Archiv akcí
"Věra Říhová "
6. neděle po Velikonocích 28. května 2006J 17, 6 - 19 Pokoj vám, milé sestry,
milí bratři! Přečetli jsme velekněžskou modlitbu Kristovu. Je svědectvím o Kristu jako Pastýři svěřeného stáda, je svědectvím, které vypovídá o Ježíšově vztahu k Bohu a lidem, k Bohu a člověku. On sám je tou výsostnou Pravdou, jež nám byla sdělena. Nemůže jinak než v poslušnosti Otce myslet na člověka. Mluví před svými učedníky, jistě se však nemýlíme, že na tomto místě jsme oslovování i my všichni ostatní, my, kdo se k Ježíšovi přidávají v úctě a bázni a právem v něm vidí svého Pána a Zachránce. Je ovšem evidentní, že ne všichni stojí o Boží záchranu v
Kristu, netouží žít v Boží blízkosti. A ani obraz Ježíšova světa se tolik neliší od naší současnosti. Jistě i Ježíšovi současníci hřešili a toužili nebýt na nikom a na ničem závislí. Jistě i oni chtěli žít podle vlastních představ a nechávali se unášet prapodivnými idejemi jako náš svět. Dodnes je ale taková snaha snahou zakrýt podstatu skutečnosti - překrýt pravdivý obraz něčím jiným. A to bez ohledu na druhého. Jinak řečeno - mocenské choutky jedinců se obejdou bez Boha i Krista. Bůh v Ježíši Kristu takovým lidem prostě překáží. Dnes se hodně mluví
o míru, o lidských právech, spravedlnosti a další celé řadě idejí, které by lidstvu měly posloužit k dobrému. Avšak za líbivými slovy chybí duch - duchovní vzepětí. Svět Boží lásky je stále mnohým uzavřen. Náš svět postrádá horoucí srdce, náš svět postrádá nadšení z víry. Je to patrné na každém kroku. A jsme-li upřímní, je to patrné i v životě církve. Někdy jsou stěny našich sborů až příliš chladné. Chrámové prostory někdy až příliš vyprázdněné. Přicházejí jen ti nejvěrnější - a to v čase, kdy dávno pominul strach z jakéhokoli postihu. Jsme převážně
nakloněni k vzývání Boha jen tehdy, jsme-li v úzkých a něčím se trápíme, či se cítíme ohroženi. Když to pomine, vracíme se k osvědčenému pohodlí, které k ničemu nezavazuje. To má ovšem velmi daleko do opravdové víry. Opravdová víra napořád počítá s Božím slitováním a milosrdenstvím, které: očišťuje, hojí, uzdravuje. Prorok volá: Otevřete brány! Otevřme brány svých srdcí, pro Boží slitování a milosrdenství! Pro věřícího křesťana je jen jediná cesta, která byla (skrze Boží milost) ustanovena v Ježíši Kristu. Držet se této cesty se může mnohým zdát
bláznovstvím a pošetilostí, jak říká ap. Pavel. Jenže Bůh jedná jinak než by si člověk přál. Co se jeví na první pohled nesmyslné, má své pevné zákonitosti v nepřekonatelné a výsostné moudrosti Boží. Volá-li žalmista: "Nauč nás počítat našich dnů, abychom uvedli moudrost v srdce", je tím položena výzva, abychom neumdlévali v našem celoživotním usilování, ale abychom pomýšleli na to, čím přispějeme do světa Boží lásky. Čas nanebevzetí, svátek církve, přispívá k tomu, abychom se sami nad sebou zamýšleli a pokusili se, každý v míře svého obdarování,
dávat Bohu a bližnímu to, co jim náleží - nešetřme se před Bohem! A nečekejme při tom, že se dočkáme obzvláštního uznání od tohoto světa. Služme obětavě v čase, který je nám dán - je to přeci pro naši věčnost v Bohu.Prosím Pána o požehnání, ať konáme k Jeho chvále. Sestersky zdraví Věra Říhová
 |
| rihova_bib |
