Aktuálně

Dialog0505

Podrobnosti

Zveřejněno 30. 11. -0001 1:00

Literárně dramatický klub "DIALOG NA CESTĚ"

Program klubu - květen 2005 Motto měsíce    "Je zoufalé nemít rozečtenou krásnou knihu, nemít v zásobě nic, co bychom mohli otevřít bez zklamání." Jiří Orten Dialog na cestě 4.5.2005 v 17 hod     Autorské čtení - Příprava literárního pořadu Tajně naladěné housle poezie pro vystoupení v Písku - verše z knihy A.Volkmana Via crucis - Via lucis - Via facti- Cesta kříže - Cesta světla - Cesta činu.    "Na Křížovou cestu lze nazírat z různých úhlů. Především jako na historickou událost, která proběhla v určitém čase a na určitém místě a my můžeme sledovat, jak a v čem ovlivnila další dějinné události. Dále ji můžeme vnímat z pohledu uměleckého a pozorovat výtvarné slohy, formy a dobové vlivy, a také výkony jednotlivých mistrů, jejich obrazotvornost, pojetí a interpretaci...Anebo ji lze přijmout jako součást právního aktu, uzavření trvale platné smlouvy mezi Bohem a člověkem. Křížová cesta jako ukazatel, průvodce i cíl našich životních cest - Křížová cesta jako nedílná součást našeho bytí. Potíž je v tom, že těmto křížovým cestám se chceme všichni raději vyhnout a přesto jsme nuceni životními okolnostmi po nich tak často kráčet. Na otázku, která z těžkých cest, po kterých jsme se dřeli se svým či cizím utrpením, byla křížová, dá s konečnou platností odpověď sám Stvořitel, ale z biblického pohledu je každou křížovou cestou ta, v které pomáháme s křížem těm ostatním a v které jdeme ke Kristu, s Kristem a v Kristu. Je to cesta...Ježíše Krista v nás, skrze nás a námi vykonávaná. Proto je stále aktuální a živá" vyznává se v předmluvě básníkův syn, bratr farář Mgr. Lukáš Volkman.      Vzpomeňme básníkových slov ze jmenované sbírky: Nejen ráj Eden / měl svůj strom poznání dobrého i zlého./ I peklo má svůj štěp/ bohorovnosti/ Rovněž zapovězený!/ Jeho ovoce zmaru/ už dozrává.../ a začne padat na zem/ v čase apokalyptické úrody.    Tvůrčí dílna porozumění Bibli - Dopisy Mistra Jana Husa - volba textů pro pořad  v brněnském rozhlase, referát o knize, článek M.Balabána Husa vzlétlá jako orel. Rešerše pramenů a literatury v odborné knihovně. K metodice rešerší se vyjádří odbornice na knihovnickou problematiku, dr. Markéta Hlasivcová.    Tvůrčí psaní - ukázky stylistických rozdílů ve spisovné češtině, obecné češtině,  slangu - osobité vyjádření duševních stavů v básni, románu, novele, detektivce, nahlédnutí do knihy Patrika Ouředníka Šmírbuch jazyka českého - výběr z ukázek v české literatuře. Budeme vybírat z tvorby členů pro připravovaný sborník "Dialog na cestě I". Jak můžeme zpracovat jubileí slavných osobností. UkázkaEinstein přijímal pečeť pokory Albert Einstein, velká osobnost vědy 20. století, je v těchto týdnech připomínaná v řadě periodik. Uplynulo totiž již půl století od chvíle, kdy se rozloučil s pozemskou poutí. Autoři různorodých článků ho jednou nazývají "fyzikem, který by chtěl znát lépe matematiku", jindy z různých aspektů posuzují jeho zásadní objevy, či analyzují rodinné zázemí, vztahy k ženám a dětem, včetně schizofrenií nemocného mladšího syna. Zmiňují i známý Russellův - Einsteinův manifest za jaderné odzbrojení z roku 1955. Mne samotnou ovšem u této osobnosti zajímá především principiální postoj k vyšším hodnotám, který vyjádřil slovy: "Domnívám se, že největší katastrofou je moment, kdy se věda hodlá povyšovat na Boha. Tak jako lidstvo i věda je pouze na určitém stupni vývoje. Její poznatky nemají absolutní charakter. Toto postavení by si věda měla přiznat a přijmout pečeť pokory." Dnešním jazykem řečeno, věda má své kompetence, víra také. Dále Einstein říkával, že nejdůležitější funkcí vědy i umění je probouzet cit pro zbožnost mezi vnímavými a udržovat jej stále živý. Význačný fyzik posunul naše znalosti o charakteru času, prostoru, hmoty a energie. Takové jevy jako je zrod částic a přerod hmoty v čistou energii ovšem považoval pouze za stavební kameny chrámu, v němž se projevuje vyšší existence. Einstein byl přesvědčen, že rozdíl mezi mravencem a člověkem bude příliš malým měřítkem pro to, abychom mohli pochopit, o kolik Boží inteligence převyšuje lidské vědomí. Velmi jasně si uvědomoval, že naše podstata pramení z "oné nesmírné tvůrčí inteligence", jejíž výtvory vědci opatrně zkoumají a k níž se cestou náboženství snažíme "přiblížit jako k nejvyšší metě." Slavný nositel Nobelovy ceny se, jak přiznával, stále více utvrzoval v přesvědčení, že věda, náboženství nebo jiná cesta hledání pravdy nemohou dojít na konec k rozporným závěrům. Mnoho ale záleží na tom, je-li to skutečná cesta k pravdě. Napsal tyto řádky: "Skutečnost může být pouze jedna jediná, ať se k ní přibližujeme po jakékoliv cestě, můžeme dojít pouze k jedinému cíli, k jediné pravdě."  Olga NytrováHolanovo "Zmrtvýchvstání" 31. 3. 2005 uplynulo čtvrt století od smrti velkého básníka, Vladimíra Holana, jednoho z nejsložitějších českých tvůrců. Vybrali jsme z jeho rozsáhlé tvorby, soustřeďující se k základním otázkám lidské existence, následující verše, které vznikaly v období 1949 - 1955 a mohli jsme si je přečíst ve sbírce BOLEST. Poprvé směly vyjít až v 60tých letech. ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Že po tomto životě zde mělo by nás jednou vzbudit úděsné ječení trub a polnic? Odpusť, Bože, ale utěšuju se, že počátek a vzkříšení všech nás nebožtíků bude ohlášen tím, že prostě zakokrhá kohout... To potom zůstaneme ještě chvíli ležet... První, kdo vstane bude maminka...Uslyšíme ji, jak tichounce staví na plotnu vodu a útulně bere z almárky kávový mlýnek, Budeme zase doma. V jiné básnické skladbě, Noc s Hamletem, již bychom rádi také připomněli, Holan říká: "Nesmí nám být lhostejné ani jediné klopýtnutí dítěte v trávě...teprve každodennost je zázračná." Básníkův hlas nás stále živě oslovuje, protože Vladimír Holan patřil k těm, kdo hledají podstatu bytí. Olga NytrováKulhavý poutník Josef Čapek Před šedesáti lety, v dubnu 1945, umírá v koncentračním táboře Bergen-Belsen Josef Čapek, o tři roky starší bratr Karla Čapka. Vynikl jako malíř, grafik, scénický výtvarník, prozaik, básník a výtvarný kritik. Se svým slavným sourozencem vytvořil i řadu divadelních her. Z autorovy vynikající filosofující prózy Kulhavý poutník jsme vybrali k zamyšlení podnětnou a jistě i dnes aktuální úvahu, vztahující se k Žalmu 10,4 (K): "Nestojím o pýchu bezbožníkovu. Nezařídil jsem se na popírání Boha, pranic mne to nepudí ježiti se jako pekelný havran na suché větvi, zhola nic v tom nevidím holedbati se nevěreckou sprostotou, jež je prašivá, vyvržená a malomocná cikaní v rozbité chajdě za hradbami, kterou si sama z bídného roští zrobila, co blahý věřící má pěkný dům na náměstí hned vedle kostela. - To tedy i tato druhá pýcha byla by mi velmi vzdálená. Co tedy zbývá?"  Přední český filosof Jan Patočka oceňoval u Josefa Čapka, že rozumí životní moudrosti a vidí ji jako "poslední životní ustálení tváří v tvář podstatným životním křižovatkám a zkušenostem, které činí člověk vždy jako člověk nebo které činit může, nevyhne-li se jim ze zbabělosti nebo prázdnoty. Čapek prostě jako hledač moudrosti žije v myšlence a myslí životem". Vzpomeňme na tuto všestrannou a lidsky kvalitní tvůrčí osobnost, která patří do zlatého fondu naší české kultury. Olga Nytrová    Asociační hra rozvíjející fantazii a slovní zásobu - každý napíše dva řádky příběhu, první řádek založí tak, aby soused mohl číst jen řádek druhý a na něj zase dvouřádkové navázat - Asociační hra, kdy jsou v příběhu vtipně a rozmanitě a překvapivě charakterizovány osoby a situace, jsou použita rčení, přísloví, bonmoty, slogany, verše z básní a textů písní. Hrajeme si na dadaisty a surrealisty, taháme z klobouku citáty a necháme je řadit řetězením náhod.    Divadelní dílna - scénky a divadelní improvizace, soutěže, nácvik pro další vystoupení - psychologická hra s kostkami. Vžijeme se do rozpoložení osoby, jejíž symbolická "lidská tvář" nám "padne" po hození kostkou a sehrajeme její improvizovaný příběh. Natáčíme na profesionální reportážní digitální magnetofon verše členů klubu a básnířek a básníků z CČSH. Tříbení práce s mikrofonem, práce s hlasem, temporytmem, barvou hlasu, s přiměřeným emocionálním výrazem. Dramaturgické sestavování pořadu poezie pro zájezd.11.5.2005 v 17 hod     Autorské čtení - pravidelné předčítání novinek členů klubu, jejich přátel a příznivců výběr nejlepších textů pro sborník Dialog na cestě I - analýza stylistických nedostatků, co je třeba krátit, kde autor opakuje stejné sloveso či podstatné jméno, kde se vyjadřuje příliš rozvlekle, kde by měl originálněji zobrazit situaci.     Tvůrčí psaní - Jak pracujeme se slovníky a encyklopediemi? V jakém smyslu jsou nám oporou? Máme je mít doma k ruce, když píšeme článek nebo povídku?  K čemu se nám hodí Retrográdní slovník současné češtiny?     Novinářská problematika - hovory o etice, o ekologii.    Asociační hry - kolektivní sepsání příběhu postupně po dvou řádcích - na pruh papíru napíšeme dva verše vlastní nebo parafrázujeme či citujeme známého autora, založíme napsané tak, aby se první řádek skryl a druhý mohl číst kolega, kterému předáme papír.18.5.2005 v 16,30 hod v Písku (středa)    Literárně dramatický klub Dialog na cestě vystoupí v Městské knihovně na píseckém Alšově náměstí se svým pořadem, nazvaným Tajně naladěné housle poezie: výběr z veršů J. Konečné (Opěrný bod), J. Kubáčové (Mezi bodláčím a trním), E. Kukuczky (Utichání, Okřídlená holuby), A. Volkmana (Via crucis) a z poezie i esejistiky členů klubu: J. Gottwalda, M. Hlasivcové, E. Kholové, J. Libovcové - Svobodové, Z. Loníčka, O. Nytrové, S. Pácalové, V. Polívkové, O. Ševčíka.19.5.2005 v 16,30 hod v Písku (čtvrtek)    V Prácheňském muzeu v Písku na Velkém náměstí vystoupí několik členů Literárně dramatického klubu Dialog na cestě s dalším autorským pořadem. Nejprve zazní hudební kompozice skladatele V. Strachoty Doteky světla, věnovaná loňskému desetiletému výročí galerie Cesty ke světlu, patřící výtvarníku Zdeňkovi Hajnému. Následovat bude esej Olgy Nytrové Rajská zahrada Boží blízkosti, kterou přednesou autorka, dále M. Hlasivcová, Z. Loníček a O.Ševčík. Hudební improvizací esej doprovodí skladatel V. Strachota. Zde je malá ukázka z rozsáhlého autorčina textu: "Uvědomovat si příslib ráje, to je chovat neotřesitelnou naději ve vykoupení. Hledat ráj, vyhlížet jej, znamená věřit v požehnání. Vědět, že svět a věci ve světě mají dvojí tvář: jednu naprosto zjevnou a druhou skrytou - a ta je základní. Zázrak nestojí mimo řád, nýbrž tkví v jeho vnitřnější osnově. Podle jedné překrásné židovské legendy Bůh stvořil všechny věci ve vzájemném objetí. Radost se totiž rodí z kosmického univerzálního objetí věcí. Stvořitel zasadil uprostřed nás život věčný...Hledání ráje, to je pohyb duše k něčemu, co je lepší než my sami. Představou ráje jsme okouzleni. Co považujeme za krásu a dokonalost, nás vábí. Neměli bychom ztrácet kosmologickou inspiraci. Krystalizuje v nás, rajsky voní...Bůh je Pravda. Je "radikálně personální". Je oním buberovským Ty, které touží po našem lidském Já a nemůže bez něho být. Bůh je tu se svým přispěcháním na pomoc. Tvořící Pravda nás předchází a ukazuje k harmonii. Dívám se směrem k tomu, co tu ještě není, a přece se již nyní vůči mně otevírá."25.5.2005 v 17 hod     Autorské čtení - pravidelné předčítání literárních novinek básní, povídek i referátů o knihách, ale rovněž prezentace i novinářských žánrů - fejetonů, zpráv, úvah, črt, recenzí atd. z pera klubistů a jejich přátel a příznivců. Diskutujeme a analyzujeme, máme spoustu otázek. Zamýšlíme se např. nad tím, zda autor potřebuje sebereflexi, sebezpytování, sebevýchovu?  Hledáme pravidla mezilidských vztahů? Umíme vytvářet pozitivní vztahy? Nezraňujeme zbytečnou kritikou? Kritika je jako domácí holubi, vždy se zase vrací zpět. Konfucius řekl "nestěžujte si na sníh na sousedově střeše, máte-li špinavý práh." Chceme-li získat med, nepřevrháváme úl, taktnost, jemnocit to jsou důležité položky v kvalitních vztazích. Porozuměním, nasloucháním si druhé získáváme, ne nabubřelou kritikou, samolibostí, netaktností. Zraňující slova si lidé pamatují ještě po létech.  Analyzujeme vybraný příběh z knihy Dale Carnegieho Jak získávat přátele a působit na lidi. Čteme a rozebíráme ukázku z knihy Slepičí polévka pro duši.    Tvůrčí psaní - K čemu se nám hodí Retrográdní slovník současné češtiny?  Analyzujeme zvolenou pasáž ze Šmírbuchu jazyka českého od Patrika Ouředníka. Zúčastnění si vytáhnou z misky přísloví nebo rčení a vyloží ho svými slovy. Dr. Markéta Hlasivcová nás seznámí s tím, jak se pracuje s prameny a literaturou v odborné knihovně. Dozvíme se, co je to vlastně rešerše, k čemu jsou dobré nakladatelské údaje v knize, co je to povinný výtisk. Dále co je Česká národní bibliografie. Prohlédneme si praktické ukázky, budeme sledovat návaznost při práci s literaturou. Praktickou ukázkou budou rešerše k historickým povídkám, vyhledané dr. Hlasivcovou pro naše kolegy z klubu, Květu Salmonovou a Zdeňka Loníčka.    Divadelní dílna - umělecká četba a její charakteristika - pustíme si ukázky recitace  vlastních veršů, natočené v rozhlasovém studiu a budeme analyzovat práci s dikcí, temporytmem, s barvou hlasu.  Jsme ve výrazu přirození? Působí citový náboj v projevu odpovídajícím způsobem?     Host - duchovní CČSH, básník, člen Obce spisovatelů a Syndikátu novinářů, redaktor Th.Mgr. Erwín Kukuczka nám představí svou literární tvorbu. Vyšla mu knižně řada básnických sbírek i próz. Jmenujme alespoň některé: Utichání, Okřídlená holuby, Sandra, Z mého kalicha I, Padni, ale vstaň, Čas, jako vítězství. Výběr z nich jsme zařadili i do svého nového programu pod názvem Tajně naladěné housle poezie.  Zajímavým počinem jsou např. autorovy tzv. Promluvy, které jsou od r. 1994 pravidelně publikovány v Orlických novinách, s ilustracemi Jana Steklíka a mají velice kladný ohlas u čtenářů. Na knižním trhu se objevil pátý díl Promluv, o nichž se vyslovil autor předmluvy ke knize, M. Němec, takto "...jsou krátké, svůj obsah ale uvolňují dlouhodobě. Moudro v nich uložené někoho zasáhne hned, v jiném klíčí a zraje. Promluva tak vydává plody po čase, když už původ informace zmizel a zbyla už jen čirá esence - myšlenka, moudro, které řídí naše konání. Cosi, co je kamínkem našeho svědomí. Víme ze života, umění i politiky, že může existovat spousta slov bez myšlenky. Erwin Kukuczka ve svých Promluvách jde opačnou cestou - zprostředkovává myšlence cestu ke čtenáři. A slov používá jen málo, jen tolik, kolik je jich skutečně potřeba. Jak samozřejmý, ale přitom jak vzácný postup!" Všestranný E. Kukuczka má v sobě i hereckou kočovnou krev a začátkem 90. let začíná s přáteli, profesionálnímu herci z Prahy a Brna organizovat každé léto "Putování za duší" - týdenní cestu po podorlickém regionu s pořady jako například "Kdo zachraňuje jednu duši, zachraňuje svět" nebo "Putování za živou vodou". Náš host se neomezuje pouze na křesťanství, má široký záběr přes všechna náboženství, filosofické směry a světové strany. Br. Kukuczka říká: "Co potřebuje tento svět? Setkávání, spočinutí, zamyšlení, radost, naději...napojení žíznícího a vyprahlého vodou živou."