Aktuálně
- Podrobnosti
-
Zveřejněno 30. 11. -0001 1:00
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
Výtvarná dílna
Literární dílna
Biblická dílna
Tvorba členů a hostů
Publicistika
Co čteme, o čem přemýšlíme
Rozhovory
Partneři
Archiv
akcí

Sborníky k stažení: - Sborník k výročí TGM.pdf - Dialog na cestě.pdf - Dialog na cestěII.pdf Novinky: 22.04.06 - Změna termínů konání pravidelných schůzek LDK ze středy
na úterý 18.15 h na stejném místě. Viz. Kde nás najdete

"Program klubu srpen-září 2007"
KDY A KDE SE SETKÁVÁME
Každé úterý v 18 hodin – zasedací místnost ve dvoře vlevo, Vítkova 13, Praha 8 – Karlín.Na pravidelných klubových schůzkách se věnujeme autorskému čtení (předčítáme z vlastní tvorby i z oblíbených autorů beletrie i odborné literatury), přípravě pořadů pro rozhlas (např. květen - rádio Proglas - redaktorka Mgr. Anna Štěpánková), redigování článků
k uveřejnění v tisku, povídek, dále režijní, dramaturgické a recitátorské přípravě vystoupení v Praze i mimo metropoli. Týmově chystáme přednášky, matiné, soaré a vernisáže. Pro naše webové stránky zpracováváme fotoreportáže, články a příspěvky do všech rubrik (v současnosti budeme otvírat nové rubriky „Publicistika“ a „Co čteme, o čem přemýšlíme“).Páteří naší tvůrčí činnosti jsou sborníky a almanachy. Po dvou vydaných sbornících Dialog na cestě 1 + 2 (s tématy „DIALOG“ 2005 a „SVĚTLO“ 2006) plánujeme vydání 3. sborníku Dialog na cestě 3 (2007), jehož autoři se literární formou (básně, povídky, úvahy, eseje) vyjadřují k tématu „CESTA“. Máme rozpracovaný almanach poezie. Redigujeme vydání
další knihy povídek Oty Ševčíka „BLUES KRALUPSKÝCH RÁN“.KDO JSME
Jsme otevřené, tolerantní a ekumenicky laděné společenství. Vřele vítáni mezi námi jsou tvůrčí lidé všech generací, kteří chtějí přispět svou poezií i prózou, svými kresbami, grafikami, fotografiemi, nebo hudbou. Zveme zájemce, kteří rádi diskutují o závažných tématech, baví je recitovat svou i cizí poezii, dokáží na sobě pracovat a těší je navazovat na druhé v týmové tvůrčí spolupráci, jsou empatičtí a invenční, a rádi by například vystupovali v rozhlase.Aktuálně:
- Pozvánka na oneman show
 |
dialog0807 |
- Pozvánka na prezentaci encyklopedie
 |
dialog0807 |
- Pozvánka na prezentaci encyklopedie
 |
dialog0807 |
- Pozvánka na recitál
 |
dialog0807 |
 |
dialog0807 |
 |
dialog0807 |
foto z recitálu
 |
dialog0807 |
- Setkání autorů literatury faktu již po dvaadvacáté Miroslav Sígl září 2007 Český představitel literárního žánru, který si od prvopočátku získává stále nové a nové desítky čtenářů či posluchačů, dnes legendární a slavný Miroslav Ivanov (1929 – 1999) charakterizoval v rozhovoru s dalším naším protagonistou žánru Janem Haladou (*1942) magické fluidum literatury faktu asi takto: Je
to přece také literatura, a jak ji chápu, nemůže fakta pouze shromažďovat, musí je především respektovat. Nemůže ale za fakt vydávat to, o čem nemá důkazy. Nemůže s fakty manipulovat svévolně. Podmínkou ovšem také je, aby byla krásně napsána. Aby to byla opravdová literatura. Od podzimního setkání prvních členů budoucího Klubu autorů literatury faktu (dále jen KALF) v prostorách Historického zámku ve Slavkově v roce 1984 se letos ve dnech 19. – 20. září konalo již XXII. setkání, spojené s udílením Cen E. E. Kische a regionální Ceny Miroslava Ivanova , a to v příjemném prostředí města i jeho zámku v Letohradu. Přestože jsem členem KALFu teprve od roku 2001, kdy si mého dílka Osobnosti a osudy obce
všimla odborná porota a ocenila v celostátní soutěži, dovoluji si něco o tom letošním setkání napsat. Nemohlo být jinačí, než srdečné, neformální, upřímně upovídané, přátelské od zdvořilostního vykání až po ono blízké tykání zejména mezi dlouhodobými členy a věčně přitažlivými členkami, humorné zásluhou mnohých, zvláště pak díky prezidentovi České společnosti Sherlocka Holmese, nesmírně poučné, co se české historické šlechty v průběhu dějin týče, a to zásluhou profesora Roberta Kvačka, všeobjímající od Ivana Brože, Antonína Benčíka, Zory Dvořákové, tajemníka KALFu Miroslava Kučery, Miloslava Moulise, Karla Pacnera, Olgy Nytrové, Eleonory Rasmussenové, předsedy KALFu Karla Richtera,
Václava Strachoty - inu téměř padesátka historických detektivů, kteří mají na svých literárních kontech stovky přitažlivých titulů včetně svého pravidelného paperbacku „Přísně tajné“, do něhož mohou přispívat všichni. Odpusťte, kolegové, že jsem vyjmenoval namátkou jen několik z vás, ale česká veřejnost o každém ví, jak nás ujistili letohradští jménem starosty města Petra Fialy a jeho místostarosty Zdeňka Meixnera. Partnerství Letohradu v podhůří Orlických hor a celostátního KALFu už trvá čtyři roky a stále košatí. Ano – hlavním tématem setkání byla šlechta českých zemí, avšak bez jejích příslušníků, kteří byli pozváni. Debata o její úloze, projevech, zásluhách i záporných
činech musela být jen z časových důvodů přerušena. Pokračovala na pokojích, ve vlaku či autobusu. Významným hostem byl naopak bývalý prezident Rudolf Schuster se slovenskou delegací, který si odtud odvezl zaslouženou cenu za svoji Aljašku. A co ostatní čerství nositelé? Snad je známo, že Ceny Miroslava Ivanova se udílejí na květnovém mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy v Praze, takže v Letohradu jde o Ceny Egona Ervína Kische. Ty letos obdrželi mj. Roman Cílek (Muž, jehož řemeslem byl zločin), David Hrubý (Návrat do Jeruzaléma), Zdeněk Čech (Drsný střed Evropy), Petr Horký (Cuba libre) a Miroslav Nožina (Koza, která žere hady). K setkání s jednou představitelkou někdejší šlechty přece jen došlo.
Vyjeli jsme si do kouzelného – nacisty a bolševiky téměř nedotčeného zámku Častolovice a po jeho prohlídce nás přivítala Diana Phipps Sternbergová, dcera Cecilie Sternbergové, která o zámek již delší dobu vzorně pečuje s morální povinností hospodářky, ale i historické umělkyně. Její láskyplný vztah je tu vidět na každém kroku. O své mamince vypráví jako o zábavné, talentované a naprosto originální nejzajímavější ženě, jakou kdy poznala. O životě svého rodu, své rodiny a přátel sepsala nedávno vydanou knihu Cesta – Paměti české aristokratky (vydali Horáček-Paseka) ve třech oddílech: Evropa, Amerika, Jamajka. Tam všude je čekala existenční nejistota od konce léta 1948, kdy Sternbergové pod tlakem komunistických
událostí emigrovali. Konečně právě na té Jamajce se mohli více uplatnit a vydělat na slušné živobytí. S ironickým nadhledem posuzuje život bohaté americké smetánky, výstižně a ostře kreslí charaktery lidí, jejich postoje, morálku a společenské zvyky. V Častolovicích na nás dýchly kouzelné interiéry, „paní hraběnka“, jak jí říká studentka-průvodkyně, si potrpí na čerstvé květiny, všechno je tu originální, kouzelní jsou barevní ptáci z míšeňského porcelánu, rozeseti na stěnách a ve vitríně. Už dost, protože to by mohla být samostatná studie. Nazval bych ji Čeští Sternbergové a jejich. věrnost národu. Asi by bylo neuctivé opomenout hostinec U Novotnových v Mistrovicích, kde jsme spali
jednu noc. Někdejší kyšperské (od roku 1950 letohradské) panstvo si přestavělo v roce 1728 myslivnu na panskou hospodu a od roku 1865 se majitelem stal Jan Novotný. Obrovský požár zachvátil původní dřevěné stavení v roce 1871, ale zanedlouho tu již stála nová zděná budova. Další příklad české houževnatosti. Stojí dodnes a jeho potomek stejného jména nás vzorně obsluhoval. Tichá Orlice se tu vlní kolem, Letohrad se svými 6250 obyvateli na ploše 2409 hektarů je hrdý na historické hodnoty: přírodní park s empírovou kašnou, kde půl hodiny cvakaly digitální fotoaparáty, abychom se do nich všichni vešli, dále tu mají barokní zámek, barokní kapli sv. Jana Nepomuckého, v městském muzeu originální Napoleonovy
saně, které sem přivezli předkové, to ještě v době, kdy se zde lidé živili také výrobou fosforových sirek, která musela být zakázána a přešlo se na bezpečné švédské zápalky. K osobnostem města náleží Alfons Mucha, (1860 – 1939) další malíři Umlaufové, narodil se tu národní buditel F. V. Hek (1769 – 1847), o něco později spisovatel Petr Jilemnický (1901 – 1949), ale také Josef Korbel, právník a diplomat, otec Madeleine Korbelové - Albreightové (*1937), bývalé ministryně zahraničí v USA a stálé zástupkyně USA v OSN. Nedivme se, že toto vše inspiruje autory literatury faktu, třebaže sem jezdí přemýšlet o svých nových dílech či nabízet je prostřednictvím svého nakladatelského patrona Zdeňka Pobudy
(Epocha). Všichni jsme byli spokojeni. I podzimní slunce s babím létem nám přálo. - Nová sbírka Vladimíra Stibora Vladimír Stibor, básník, člen Obce spisovatelů a příznivec klubu, jehož verše také najdete v naší rubrice Tvorba členů a hostů, nám poslal svou novou básnickou sbírku Proniklec, kterou jsme si s chutí přečetli. Ilustrace Alena Stiborová, vydal Řád , vydavatel P.Ing. Karel Dachovský, Praha 2007
 |
dialog0807 |
/zrcadlení/ Jen ti největší sobci chtějí být básníky po celý život a spíše
tuší než vědí, že dojít pro lék, který jako jediný pod jazykem nezpůsobí nevratné trhliny, je nejtěžší ze všeho plahočení… Je to tvá cesta, úhor zářivější než poušť, skaliska z jitřního mudrování… * Už kdysi dávno jsem chtěl být ranhojičem slov, abych se posléze na patnáct let stal nosičem beznohých. Pousmála se, rozkolébala svět u nohou i pavučiny na schodišti katedrály vytesané z jediného kusu
nepálené hlíny…. * „…básník se noří pod realitu nebo vzlétá nad ni, aby své ponory i vzlety zaznamenal v transformované podobě…Stiborova poezie dospěla k vnitřnímu řádu, který se neobejde bez závislosti na motivu či příběhu, ten, tušený doprovází jeho metaforický verš z obou stran a dotvrzuje tak vysokou hodnotu jeho poezie. Není tu vata vycpávek ani utkvění, každý verš je doslova nabit významem a pohybem. …básník a spisovatel Ladislav Muška, Ústí nad Labem, 15.dubna 2007- 11.9. 2007 prezentace básnické sbírky "Dívčí meditace" v 18 hodin představil básník Miroslav Matouš, člen CČSH, spolupracovník kulturní rady,
svou novou básnickou sbírku pod názvem Dívčí meditace nad bděním i snem- s ilustracemi Jany Wienerové.
 |
dialog0807 |
Prezentace se konala v modlitebně Sboru církve bratrské v Praze 2, v Římské ul.43. Konání poetického večera umožnil evangelický kazatel Pavel Mošner. Verše přednesla Hana Kofránková, na klasickou kytaru ji doprovázela Magdalena Grygarová. V publiku bylo na sedm desítek zájemců o poezii. Mezi diváky prožívalo radost z poezie i sedm členů Literárně dramatického klubu Dialog na cestě. Řada přítomných si sbírku
zakoupila a nechala od Miroslava Matouše podepsat.
 |
dialog0807 |
 |
dialog0807 |
M.Matouš přivítal publikum na večeru své poezie H.Kofránková recituje verše M.Matouše
 |
dialog0807 |
 |
dialog0807 |
Básník M. Matouš děkuje H. Kofránkové. Básník M.Matouš
nám podepisoval svou sbírku
I věčnost s tebou toužím prodlít za to můj drahý chci se modlit * Silné jest jako smrt milování Píseň písní 8,6
- Vzpomněli jsme 70.výročí úmrtí Tomáše Garrigue Masaryka. Člen našeho karlínského Literárně dramatického klubu Dialog na cestě, Pavel Gruen, vytvořil portrét našeho prvního prezidenta.
 |
dialog0807 |
 |
dialog0807 |
- K 70. výročí
úmrtí Tomáše Garrigua MasarykaMiroslav Sígl Masarykovo demokratické hnutí (MDH) připravilo k letošnímu 70. výročí úmrtí zakladatele našeho státu a prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka několik vzpomínkových akcí včetně smutečního aktu u jeho hrobu v Lánech. Česká televize bude 14. září vysílat besedu s Vítězslavem Houškou o MDH a TGM. Obsah dvojčísla 78-79 zářijového periodika ČAS, které MDH vydává, je také převážně věnován tomuto výročí. Vyjímáme některé články: Poslední dny a chvíle TGM (Stanislav Polák, životopisec TGM) Potřeba návratu k Masarykově humanitní demokracii (Marie L. Neudorflová, vědecká pracovnice Masarykova ústavu
– Archívu AV ČR) TGM a němečtí sociální demokraté v ČSR (Pavel Koukal, pracovník Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem) Masarykův vztah k ženám (Vítězslav Houška, autor několik knih o TGM, člen MDH) Péče o hodnoty stále živé (Zdeněk Pokorný, činovník MDH, Česká Lípa) Jak Plzeň vítala a uctívala památku TGM (Karel Waska, archivář města Plzně) Posiloval, uklidňoval, vzbuzoval hrdost (Bedřich Rohan, novinář, naposledy pracoval v BBC) U hrobu pana prezidenta (Adolf Branald, spisovatel) V Masarykových Topoĺčiankách (Luboš Palata, redaktor Lidových novin) Masaryk a dnešní Slovensko
(Vladislav Drahoš, Banská Bystrica) Po TGM nejznámější ve světě - o vztahu Baťů a Masaryků (Miroslav Sígl, redaktor ČASu a editor knihy Baťova průmyslová demokracie) TGM a Katolická moderna (Radovan Lovčí, vědecký pracovník) Další články: Prapor prezidenta Masaryka, 550. výročí Jednoty bratrské, Sběratelé Masarykian, Masarykův ústav v Torontu a Masarykovy ceny krajanům, Památník čs. legií).V Praze 24. července 2007 Zprávu podává Miroslav Sígl, redaktor ČASu e-mail:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Více o něm
www.miroslav.sigl.cz
- Pavel Grün na Karlově mostě
 |
dialog0807 |
 |
dialog0807 |
