Aktuálně
Dvorakova
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 11. -0001 1:00
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
Foto
 |
| dvorakova |
"Růžena Dvořáková"
Narodila jsem se v roce 1982. Moje matka je lékařka, také hraje v ochotnickém divadle. Otec původně pracoval jako spojový mechanik, nyní je mistrem odborné výchovy na Integrované střední škole technické. Mám o rok mladšího bratra, elektromechanika. Ve společné domácnosti s námi dlouho žila babička, otcova maminka, kterou celá naše rodina velmi milovala. V roce 2002 nás opustila - bylo jí požehnaných 93 let. Soužití s ní nebylo vždy lehké, hlavně ke konci jejího života, kdy jsme o ni pečovali. Dalo mi však hodně - hlavně spoustu lásky. Babička nás měla velice ráda, čehož jsme jako děti občas zneužívaly. Po pěti letech základní školy jsem přešla na Gymnázium Benešov. Studovala jsem s průměrným prospěchem, v roce 2000 jsem však maturovala s vyznamenáním. Od roku 2000 studuji na 1. lékařské fakultě University Karlovy, obor Všeobecné lékařství, v současnosti 4. ročník. Pokouším se tak pokračovat v rodinné tradici - studentem této školy byl můj dědeček i matka. Po ukončení studia bych se ráda věnovala praktickému lékařství. K mým zájmům patří především hudba a čtení. Protože otec je kromě jiného také dlouholetý aktivní hudebník - hraje na kontrabas a basovou kytaru - začala jsem i já v první třídě chodit do "lidušky". Zvolila jsem si housle, ale bohužel mi hraní ani nešlo, ani mě moc nebavilo. První čtyři roky na gymnáziu jsem hrála v dětském folklorním souboru Benešáček. Zajímal mě však spíše zpěv, a proto jsem později začala zpívat ve sboru gymnázia, tehdy byl ještě jen dívčí. Tři roky jsem zpívala v komorním souboru Lege Artis, který fungoval při NO CČSH Praha - Vršovice. Zpívali jsme především duchovní skladby z 11.-16. století. V současné době už se však nescházíme, a proto si bohužel budu muset hledat jiný sbor. K literatuře mám vztah od malička - číst jsem se naučila už před nástupem do školy. Mými prvními literárními pokusy byly básničky a pohádky, naštěstí nikde nezaznamenané. Prvními vážnějšími počiny byly básně a krátké povídky. K mým oblíbeným tématům patří novozákonní příběhy a biblická tématika vůbec. Od roku 2003 navštěvuji Literárně dramatický klub Dialog na cestě. Díky jeho vedoucí, dr. Olze Nytrové, bylo uveřejněno několik mých dílek, například povídka "Příjezd", která vyšla v Novém čs. zápase. V Literárně dramatickém klubu Dialog na cestě jsem od roku 2003 začala recitovat, věnovala jsem se autorskému předčítání spolu s ostatními účastníky a začala jsem spolupracovat na inscenačním čtení her Vlastimila Venclíka. Spolu s Otou Ševčíkem jsem vytvářela dvojici Adama a Evy v mladším provedení, našimi spoluhráči v mikropříběhu v provedení nejstarší generace byli členové pěveckého sboru Vyšehrad, devětasedmdesátiletá Olga Schmidtová, profesionální herečka a osmdesátiletý Tomáš Slezák. Těšilo nás, když jsme přítomného autora Vlastimila Venclíka mohli překvapit a potěšit svým výkonem na faře u sv. Mikuláše. S klubem jsem také natáčela své verše ve studiu Rádia Proglas. Jsem věřící, členka CČSH. Víra je důležitou součástí mého života, a jsem velice ráda, že žiji v zemi a v rodině, kde ji mohu svobodně vyznávat.Uveřejněno: Příjezd (Nový čs.zápas 25. 4. 2004), Modlitba II (časopis Husita 14. 2. 2005) Bouře nad jezerem (Čs.zápas 2005)Motto: "Všechno mohu v Kristu, který mi dává sílu." (Filipským 4,13)Oblíbení autoři: Mika Waltari, Betty MacDonaldová, J. R. R. Tolkien, J. K. Rowlingová, Ed McBain, historické romány, detektivní rományOblíbená kniha: Quo vadis? (H. Sienkiewicz)Oblíbená hudba: Beatles, Robbie Williams, Corrs, gospel, muzikály Oblíbený film: Pelíšky, Cesta do fantazieOblíbený obraz: Výkřik (E. Munch)
