Aktuálně
Etika_cteme
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 11. -0001 1:00
There was a problem loading image 'images/web/pdf.gif'
There was a problem loading image 'images/web/pdf.gif'
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
Distanční a kombinované bakalářské studium - ukázky seminárních prací...
"Studenti a etika"
![]() |
etika_cteme |











![]() |
etika_cteme |



![]() |
etika_cteme |
O smyslu života Psychiatr a lékař Viktor E. Frankl, který se ocitl za druhé světové války v koncentračním táboře, zůrazňoval, že nejde ani tak o to, co my očekáváme od života, jako spíše o to, co život očekává od nás. Spoluvězně, kteří s ním tehdy sdíleli těžký osud, nazývá kamarády. V jedné ze svých knih vzpomíná, jak se jednou dozvěděl, že dva muži mají v plánu spáchat sebevraždu. Platilo, že je zakázáno povzbudit ty, kteří chtěli odvrhnout svůj život, rozběhnout se proti ostnatým drátům nabitým elektřinou. I přesto je V. Frankl vyhledal. Po chvíli rozhovoru s prvním z nich se dozvěděl, že muž má doma šestiletou dceru. „Vidíš, kamaráde, smyslem tvého života je vychovat dítě, dát mu otcovskou lásku. Kvůli tomu se musíš snažit přežít.“ A oslovený souhlasil. Druhý spoluvězeň byl vědec, který vydal řadu odborných statí. „Kamaráde, ty přece musíš dokončit své vědecké dílo a dát ho lidem, to je tvoje poslání,“ povzbudil také jeho Frankl. I tento člověk se vzchopil, získal opět motivaci, sílu a toužil přežít. Jen ten, komu zmizí smysl jeho existence, ztrácí odolnost. Trefně se vyjádřil filosof Friedrich Nietzsche: „Kdo má ve svém životě nějaké proč, ten snese téměř každé jak.“ Obtížná situace dává člověku příležitost vnitřně překonat sám sebe. V koncentračním táboře se podle V. E. Frankla některým právě proto, že byli schopni projít utrpením, podařilo i ve vnějším ztroskotání a umírání dosáhnout takové lidské velikosti, k níž by ve své dřívější všední existenci nebyli nikdy dospěli. Čelit onomu hrůznému „jak“ přítomné situace bylo třeba. Doktor Frankl píše: „Život ve svém důsledku neznamená nic jiného než nést zodpovědnost za správné odpovědi na otázky života, za plnění úkolů, které před každého z nás život staví, za splnění požadavku přítomné hodiny.“ Nejde jen o uskutečnění cíle vlastní tvořivou činností. Pokud konkrétní osud uloží člověku nějaké utrpení, měl by si uvědomit, že tu se svým trýznivým osudem stojí v celém kosmu jako neopakovatelná jedinečná bytost. „Kolik je toho nutno ještě odtrpět,“ vyjádřil se kongeniálně na toto téma básník R. M. Rilke. Analyzovanou problematiku vidí Frankl v extrémní existenciální situaci koncentráku takto: „Nám šlo o smysl života jakožto oné komplexnosti, jež v sobě skrývá i smrt, a tak neposkytuje jen smysl života, nýbrž i smysl utrpení a smrti; o tento smysl jsme zápasili.“ Podobný způsob uvažování se nás týká také. Utrpení ani smrti se nemůžeme na své pouti vyhnout, patří k našemu životu, nicméně vyhlížíme spásu plni naděje. Olga Nytrová
![]() |
etika_cteme |