Aktuálně
Litomysl06
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 11. -0001 1:00
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
„Litomyšl – Rajská zahrada Boží blízkosti – Chrám Povýšení svatého Kříže - 27. a 28. května 2006“
O jedné květnové sobotě, přesněji řečeno 27. 5. 2006, jsme se vypravili do Litomyšle, kde měl být pod záštitou Křesťanské akademie, v podání členů a hostů Literárně dramatického klubu Dialog na cestě uveden pořad „Rajská zahrada Boží blízkosti“, autorky Olgy Nytrové, spolu s hudební kompozicí Václava Strachoty „Doteky světla“. Náš klub již v minulém roce s tímto pořadem vystupoval např . v „Galerii Cesty ke světlu“ a na Podorlicku v rámci „Putování za duší“ organizovaném br. farářem Mgr. Erwinem Kukuczkou. A ten teď s námi, stejně jako v loňském roce, měl účinkovat. A jak všechno probíhalo? Hned po příjezdu na nádraží nám udělaly radost plakáty oznamující vystoupení našeho souboru. Avšak již méně nás potěšilo, že ve stejném termínu se konalo množství dalších akcí, jak hlásaly další a další plakátky. Jak vidno, Litomyšl žije bohatým kulturním životem. Po příchodu na faru CČSH nám přišlo vhod velice chutné občerstvení a pak nás již ses. farářka Mgr. Věra Říhová provedla po svém působišti, kde pracuje již třináct let. A nebyl to jen tak ledajaký dům. Tady od roku 1834 bydlela a v roce 1845 zemřela Magdaléna Dobromila Rettigová, autorka známé české kuchařky a dalších děl. V přízemí jsme si příjemně pohovořili v rozlehlé místnosti, kde ta obdivuhodná žena a mnohonásobná matka i při svých četných domácích povinnostech vedla kurzy pro dívky a navštívili jsme i obývací pokoj, kde ráda pobývala a zemřela. Věděli jsme, že mužem Magdalény Dobromily byl známý vlastenec, autor českých básní a her Jan Rettig. Ale jeho další jméno znal jen Zdeněk Loníček a dělal s tím tajnosti. Sudiprav znělo ono jméno, které si vlastenec Jan Rettig přidal ke svému křestnímu. A my jsme nad Zdeňkovými vědomostmi žasli zrovna tak, jak si přál. V roce 1849 byla do tohoto domu umístěna radnice a dnes v budově najdete sídlo sboru Církve československé husitské sousedící s modlitebnou, vystavěnou v novogotickém stylu ve třetí čtvrtině 19. století. A pak už byl čas odebrat se do Chrámu Povýšení svatého Kříže, kde jsme měli večer vystupovat. Zde jsme byli představeni místnímu proboštovi P. Františku Benešovi, který nás krátce provedl po kostele a zkušeně nám pomohl s přípravou scény a instalací aparatury. Ocenili jsme výbornou akustiku. Tady se k nám připojil i br. farář Erwin Kukuczka a pomalu se také začínali scházet diváci. Ještě před začátkem vystoupení jsme si s popovídali s publikem, které bylo vícegenerační a dalo by se říci „ekumenického založení“. Věnují se tady hudbě, literatuře i divadlu a sbory jednotlivých církví pořádají společné akce. Na úvod Václav Strachota navodil meditativní atmosféru skladbou „Doteky světla“, kterou složil na počest 10. výročí založení „Galerie Cesty ke světlu“, malíře Zdeňka Hajného. Poté již přišla na řadu „Rajská zahrada Boží blízkosti“ autorky Olgy Nytrové v podání členů a hostů LDK Dialog na cestě: Olgy Nytrové, Markéty Hlasivcové, Květoslavy Salmonové, Erwina Kukuczky, Zdeňka Loníčka. Poetické obrazy a imaginace, umocněné hudebními improvizacemi Václava Strachoty, nás vedou cestou hledání „ztraceného ráje“. „Rajská zahrada Boží blízkosti“, báseň v próze, je mnohovrstevným podobenstvím, které vypovídá o lásce, věrnosti, ale také o závisti a zradě. Vždy se však vrací k věčnému počátku, k věčnému Ty, k ohnisku našeho bytí – do Boží blízkosti. A toto poselství je v dnešní hektické době stále aktuální. Po vystoupení nám ještě místní pan varhaník zahrál na varhany, zmodernizované a vysvěcené v roce 2000, které jsou jedním z největších nástrojů ve východních Čechách a byly koncipovány tak, aby umožňovaly interpretaci hudby všech stylových období. Potom jsme byli ubytováni v proboštství a po výborné večeři při kávě jsme kuli plány na další spolupráci v milé společnosti domácích. V deštivém večeru jsme pak za obětavého doprovodu pana probošta navštívili zámecké zahrady, které byly nově zrekonstruovány v roce 2000. Na prohlídku hrající fontány, vyzdobené sochami Olbrama Zoubka, bychom si jistě rádi vybrali lepší počasí, ale i tak vyhlídka na osvětlené město a proboštský chrám stála za to. Ještě jsme si prohlédli náměstí a renesanční „Dům U Rytířů“, o kterém se píše v jedné povídce Aloise Jiráska, a šli odpočívat. A dobře se nám v rajském klidu na faře spalo. Ráno o půl deváté jsme se zúčastnili bohoslužby v modlitebně Církve československé husitské. Velice nás oslovilo kázání ses. farářky Mgr. Věry Říhové o úloze Boží lásky v našem životě. Naším cílem by nemělo být osvědčené pohodlí, které k ničemu nezavazuje, ale každý máme v míře svého obdarování dávat Bohu i bližním, co komu náleží. Tím nejlépe přispějeme do života Boží lásky a pracujeme pro věčnost. Poté ještě někteří z nás navštívili mši sv. v Chrámu povýšení sv. Kříže a věžní hodiny již bily poledne. V útulné hospůdce na náměstí jsme poseděli u oběda a nastal čas rozloučení. Sám pan probošt P. František Beneš nás odvezl na nádraží, ještě na poslední chvíli proběhla výměna kontaktů a vznikla společná fotografie a již jsme malebnou, jarní krajinou ujížděli červeným motoráčkem směrem ku Praze. Přestávalo pršet, vyjasňovalo se a do hlavního města jsme přijížděli v blahé ač marné naději, že v pondělí půjdeme do práce za slunečného počasí.Markéta Hlasivcová Literárně dramatický klub Dialog na cestě Vyšlo v Českém zápase č.30, 23.července 2006, str.1 a 3
