Aktuálně
Nytrova_cteme02
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 11. -0001 1:00
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
![]() |
nytrova_cteme02 |
Olga Nytrová vybírá myšlenky o knihách Vratislav Ebr Můj názor na knihu, AZ servis, Praha 1993Rudolf Křesťan: Pokládám knihu za velkolepý vynález, knihtištění nebylo překonáno ani rozhlasem, ani televizí. K náležitému používání rádia i televizoru je zapotřebí elektrické energie, kdežto k plnému užitku z knihy stačí energie člověčí. Jiří Grygar: Navzdory všem proměnám vědy a techniky považuji stále knížky za nejpohotovější, nejúčinnější a také za nejsličnější zdroj informací, humoru, vzdělanosti, napětí o oddechu. Ladislav Frei: Dobrá kniha je krásná věc – svým způsobem „bytost“. Voní, vzrušuje a nikdy nezklame. Je jako dokonalá žena – vždycky uspokojí, a i když si člověk myslí, že ji zná dokonale, znovu ho překvapuje... Věra Galatíková: Už ani nevím, kolik mi bylo let, když jsme začala číst. Ale byla jsem dítě školou povinné. Od těch dob jsme knížky nikdy neodložila. Ba dokonce si život bez nich nedovedu představit. Jsou pro mne zdroj poučení, zábavy, těšení se, poznání. Nemám koníčky- mám knížky! Jiří Spěváček: Kniha je základní předpoklad poznání. Žádný masově komunikační prostředek ji nemůže nikdy nahradit. Je tomu tak proto, že člověk se potřebuje nad problémy zamýšlet, rozebírat je a ponenáhlu jejich řešení vstřebávat. Ke knize, zvláště naučné, je nutné se neustále vracet, dostávat s e do zajetí poutavé četby a rozvíjet vlastní myšlení. Kniha nevytváří stereotyp v procesu poznání. Proto člověka nedeformuje jako masové komunikační zdroje. Miloš Hlavica: Kniha, to je dlouhatánský most, který spojuje jednoho člověka s druhým, jedno století s jiným. Kniha, to je vlastně svým způsobem život věčný. Josef Čermák: Kniha? Velice zvláštní součást života. Stane se, že vás zdánlivě omrzí, když s ní profesionálně den co den obcujete, avšak ve skutečnosti nepřestává lákat, bavit, vzrušovat. Kniha tedy vlastně nikdy neomrzí, a proto je schopna zaplnit vám skoro celý život. Není, myslím, v životě jevu, který by nebylo možno nazírat přes knihu. Jiří Kutina: Dobrá kniha musí mít vlastnosti milované ženy – přitáhnout vás vnější krásou a vnitřními hodnotami. Čím častěji ji objímáme – a muž má k milované ženě podle Jaroslava Seiferta přicházet vždy s loutnou – tím více vynikají ty věčné vnitřní hodnoty, které chutnají stále více. Ivan Pivec: Když čtu dobrou knihu, je to, jako bych se znovu narodil. Vladimír Matějček: Ve světélkujících propastech vesmíru otisk lidského nitra. To je kniha. A jako z jádra a semene může z ní lidské nitro vyrůst a zazelenat se.
![]() |
nytrova_cteme02 |
![]() |
nytrova_cteme02 |
Četba M.Eliade v Mýtech, snech a mysteriích píše: "Snad ještě výrazněji než podívaná může četba zrušit čas a současně umožnit "vyjít z času". Ať moderní člověk "zabíjí" čas nějakou detektivkou nebo vstupuje do podivuhodného času jakéhokoliv románu, unáší ho četba z jeho doby a zapojuje ho do jiných rytmů, dává mu prožít jiné životy." "Ve skutečnosti každý čtenář, když čte, je vlastním čtenářem sebe sama. Dílo je jen jakýmsi optickým přístrojem, který spisovatel dává k dispozici čtenáři, aby mu umožnil rozeznat to, co by byl bez této knihy v sobě možná nezahlédl."uvažuje Proust v Hledání ztraceného času. "Každý umělec je v podstatě čtenářem jakési knihy, kterou má ve vlastním nitru a jejíž znaky musí dešifrovat:" doc.Jiří Pechar v knize Dvacáté století v zrcadle literatury.
![]() |
nytrova_cteme02 |
![]() |
nytrova_cteme02 |
Co čteme, o čem přemýšlíme? Jsem přesvědčena, že kniha je věcí trvalé hodnoty. Tutéž knížku jinak vnímáme v šestnácti a jinak v padesáti, když se k ní vracíme s novou zkušeností, zralejšími hodnotovými postoji. Kdo čte, zdokonaluje své abstraktní myšlení, kultivuje své city, rozšiřuje svůj obzor. Navíc rozvíjí imaginaci a jeho slovní zásoba se zkvalitňuje. Nabízím slova moudrých těm, pro které je četba životní potřebou. Edmond Jabés: "Jako dialog, má i kniha své přístupové stupně." Edmond Jabés: "Vše je přede Vším. Slovo je zítřek slova a kniha je zítřkem knihy." Jazyk má zjevné i utajené potence. Delacroix : Největším trumfem spisovatelů je, když přimějí k myšlení ty, kteří toho jsou schopni. Emerson: Spálené knihy osvítily svět Bacon: Jsou knihy, které je třeba ochutnat, jiné je třeba zhltnout, a konečně jsou takové, které je nutné takříkajíc přežvýkat a pomalu trávit. Sainte -Beuve : Dobrá kniha je drahokam, který vrhá záblesky radosti a štěstí do všech vrstev lidské společnosti. Mauriac: Četba jsou otevřené dveře do kouzelného světa. Čínské přísloví: Tři dni nečti a ústa zhrubnou. Tři dni nepiš a ruka zeslábne. Čínské přísloví: Čteš-li knihu poprvé, poznáváš nového přítele, čteš-li ji podruhé, potkáváš starého. Longfellow: Hned za velikým básníkem je ten, kdo mu dovede porozumět. Leonardo da Vinci: Šťastni jsou ti, kteří popřávají sluchu slovům mrtvých - to jest, kteří čtou dobrá díla a rozjímají o nich. A.France: Krásný verš je jako smyčec klouzající po našich ozvučných strunách. Básník v nás nerozezpívává své myšlenky, nýbrž naše. G.B. Shaw: Schopný autor tvoří, neschopný poučuje. Seneca. Společnost knih lze volit lépe než společnost lidskou. Tím spíše si mezi knihami vybírej přátele pro celý život. Jiří Langer Devět bran ( jak chasidé zacházeli s knihami)-"Kniha je tu ve velké úctě. Je přímo zbožňována. Nikdo například neusedne na lavici, na jejímž druhém konci leží nějaká kniha... Upadne-li kniha na zem, zvedneme ji a políbíme. Také když se přestaneme učit, nezapomínáme ji políbit." M.Gorkij Kniha je snad nejsložitější a největší zázrak všech zázraků.
![]() |
nytrova_cteme02 |
![]() |
nytrova_cteme02 |
Leontýna Mašínová, Planoucí pochodeň (Svobodné slovo, Praha 1961). Autorka literatury faktu v závěru biografie J.A.Komenského vkládá hrdinovi do úst tato slova: „Obdržel jsem hřivny, abych s nimi hospodařil. Staří Řekové, jak asi víš, konávali slavnost odevzdávání pochodně. Musím dbát, aby světlo, které mi bylo svěřeno, neuhaslo předčasně. A mám velikou touhu, abych je čisté odevzdal těm, kdo by je nesli dál, dokud spasení všech národů samo jako posvátná pochodeň se nerozhoří.“ V doslovu spisovatelka cituje z Komenského Všenápravy: „ A jako nádeník, který se dal najmout na denní práci, těší se v blízkosti večera nadějí na odpočinek; jako každý řemeslník se těší v blízkosti po uplynutí šesti všedních dnů; a jako se těší hospodář po shromáždění posledních plodů země a po dokončeném vinobraní: tak i tobě, starče, má vzcházeti radost z blížení se večera tvých dnů, neděle tvých týdnů a vinobraní tvého života. Neboť jako každý večer, každá neděle a každý podzim, přinášející odpočinek od prací denních, týdenních a selských ročních, jsou považovány za svátky a mají být zakončeny chválou Boží, tak má býti dozajista zakončován i večer života, neděle života, vinobraní života.“
![]() |
nytrova_cteme02 |
![]() |
nytrova_cteme02 |
Knihy v pohledu významných osobností
Bezpečným znakem dobré knihy je, že se nám líbí o to víc, o co jsme starší Georg Christoph Lichtenberg Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec Voltaire Vlastní univerzitou našeho života je sbírka knih Thomas Carlyle Knihy jsou podobné domovu, do kterého se vracíme i za největší bouřky Bernard Bolzano Kdo zabíjí člověka, zabíjí rozumnou bytost; kdo však zabíjí dobrou knihu, zabíjí rozum sám John Milton Ten, kdo nemiluje knihu, nemiluje moudrost. Ten, kdo nemiluje moudrost, stává se hlupákem Jan Amos Komenský Tam kde se pálí knihy, posléze se upalují lidé Heinrich Heine Knihy jsou nádobami ducha Thomas Mann Je zoufalé nemít rozečtenou krásnou knihu, nemít v zásobě nic, co bychom mohli otevřít bez zklamání Jiří Orten S knihami je to jako s lidmi: jen velmi malý počet něco znamená, zbytek se ztrácí v množství Voltaire Rád cítím hnůj v maštalích, ale v knihách ho nemohu vystát Janko Jesenský Knihy jsou mrtvým materiálem jen tehdy, dokud do nás nezasejí něco, co v nás vyklíčí a přinese užitek našemu okolí Jiří Mahen Zjistil jsem, že se z knihy velmi poučím, ale samy ze mne člověka neučiní G. E.Lessing Knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla John Ruskin Četba dobré knihy je ustavičný dialog, při kterém nás kniha oslovuje a naše duše odpovídá André Maurois
![]() |
nytrova_cteme02 |
![]() |
nytrova_cteme02 |
![]() |
nytrova_cteme02 |
![]() |
nytrova_cteme02 |