Aktuálně
Osweto_bib
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 11. -0001 1:00
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
"Phanuel Osweto "
Mt 6,7-14 Iz 55,6-7 Sk 7,58-60 Odpuštění Milí sestry, milí bratři, Když učedníci žádali Ježíše, aby je naučil správně se modlit, nebylo to přání bezdůvodné. Vycházelo z jejich hluboké potřeby, dostat ty nejlepší instrukce a rady, s jejichž pomocí by se mohli lépe obracet k Bohu. Zdá se, že několikrát viděli Ježíše se modlit, ale nebyli schopni porozumět jeho způsobu modlitby. Také se zdá, že v té době převládající dogmata a doktrína farizejů a zákoníků, nevystihovaly pravý význam modlitby. Když jim Ježíš řekl, jak se mají modlit, hned měli jasný vzor. Zapadal do dobového vyjadřování s takovou nadčasovostí, že jeho hodnota zůstala nezmenšena dodnes. Nyní rozumíme opravdovému smyslu modlitby chápeme ji jako otevření svého srdce Bohu, skrze slova díků, chvály a naléhavých proseb. Je zřejmé, že skrze slova modlitby „Otče náš,“ Bohu adresujeme své myšlenky. Pozitivní vliv této modlitby vidíme ve vlastní aplikaci, kdy si jeden z učedníků Štěpán, když umíral, vzpomněl na tu část modlitby Otčenáš, kde se prosí o odpuštění. A i když byl ukamenován k smrti, neodsoudil ty, kteří ho obžalovali a ukamenovali. Namísto toho žádal v modlitbě „Pane, odpusť jim tento hřích!“. V dnešní době jsou také křesťané hojně konfrontováni s tématem odpuštění a to tím, že čelí životním situacím, které jsou skutečnou výzvou ke křesťanskému jednání. Jak se k této výzvě máme postavit? Jak víme, v modlitbě Otčenáš vyjadřujeme svou důvěru v Boha Otce, který je v nebesích. Stejně tak vyznáváme, že není žádný jiný Bůh mimo Hospodina na nebesích. Chceme-li prokázat svou snaživost před Bohem, musíme porozumět prosbám vyjádřeným v modlitbě Otčenáš. V páté prosbě, která je „a odpusť nám naše viny“ není důležitá jen jako část této modlitby, ale je zdůrazněním faktu, který je spjat s naším denním životem. Žijeme ve světě plném hříchu, který jsme zdědili po svých předcích a hřích je trvalou součástí každé moderní společnosti. Proto vyznáváme Bohu své hříchy a prosíme jej za odpuštění. Skrze tuto prosbu vyjadřujeme svou potřebu Božího odpuštění. Tato žádost je doprovázena ujištěním „tak jako i my odpouštíme našim viníkům“. To vyjadřuje, že i my jsme připraveni odpustit těm, kteří se vůči nám provinili. Kolikrát jsme připraveni to udělat? Z vlastní zkušenosti vím, že míra odpuštění dávaná lidmi v běžném životě velmi dobře ukazuje na jejich opravdovost ve vztahu k Bohu. Ježíš nám chtěl ukázat nejlepší cestu. Když po ní půjdeme, určitě uvidíme a potěšíme se, v jeho království. Bible nám říká, abychom se drželi práva a spravedlnosti. Boží spása už s námi je. Je na nás ukázat odhodlání pro Boha. Text podle proroka Izaijáše zdůrazňuje potřebu hledání Boha a volání k němu, dokud je ještě čas. Přijdou dny, kdy už nebude možné k němu volat. Je čas vrátit se k Bohu a vzdát se všeho špatného. Skrze Pánovu modlitbu jsme si nyní jisti, že naše opravdová snaha přiměje Boha odpustit nám hříchy. Kdo se Bohu odevzdá, ten se dočká i hojného odpuštění. Amen.Phanuel Osweto Červen 2005
 |
| osweto_bib |
