Aktuálně
Pisek05
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 11. -0001 1:00
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
"Tajně naladěné housle poezie" v Písku 18.5-19.5.2005
Pohledem Olgy NytrovéPohledem Markéty Hlasivcové
 |
| pisek05 |
 |
| pisek05 |
Koncem května se členové Literárně dramatického klubu Dialog na cestě vydali na další ze svých pravidelných vystoupení. Díky iniciativě br. Jana Gottwalda jsme tentokrát navštívili jihočeský Písek. I když nás město uvítalo studeným deštěm, na náladě to nikomu neubralo. Hned první večer jsme vystoupili s pořadem Tajně naladěné housle poezie. Místem konání byl romantický sálek Městské knihovny, v kamenném sklepení historické budovy, na Alšově náměstí. Publikum bylo vícegenerační, nechyběli v něm ani cizinci. Verše a eseje z autorské dílny členů LDK Dialog na cestě a dalších osobností z řad husitské církve jako jsou J. Konečná, A. Volkman, E. Kukuczka přednesli ses. O. Nytrová, M. Hlasivcová, L. Hlasivcová, br. J. Gottwald a Z. Loníček. Hudební improvizací recitátory doprovázel skladatel Ing. Václav Strachota. Večer jsme ještě stihli objevovat krásy starobylého královského města, které žije bohatým kulturním životem. Po deštivé středě všechny potěšil slunečný čtvrtek. Naše první ranní cesta vedla do modlitebny CČSH na Budějovické ulici, kde jsme obdivovali oltář z barevného skla a stojánek na stole Páně s dřevořezbou Betlémské kaple. Popovídali jsme si s přítomnými sestrami Vlastou Lamačovou a Miladou Štojdlovou. Vyprávěly nám o kulturních aktivitách zdejšího sboru a také o místním skautském oddílu. Potom již přišel zdejší farář, Mgr. Michael Štojdl, se kterým jsme si popovídali o našem zamilovaném tématu, kterým je - jak vám jistě nezůstalo utajeno - samozřejmě poezie. Hostitel věnoval klubu knížku Světliny - Meditace jako jarní tání duše. Na publikaci se autorsky podíleli: D. Rychlová, Karel Funk, Jan Zákopčaník. Hned po otevření dárku nás například oslovily verše Dany Rychlové. Konečně posuďte sami: "Koho se nedotýká neštěstí druhých, nezná štěstí. / Kdo nezná štěstí, nezná dobro. / Jedno bez druhého není skutečné." Br. farář Štojdl, který jmenovanou knihu ilustroval, také poezii píše. Publikoval své verše v několika časopisech, sbornících a čítankách a nyní chystá svou samostatnou knihu veršů. "Byl jsem nějakou dobu místostarostou Písku a měl také na starosti školství a kulturu, takže jsem vždy věnoval čas především ostatním a na sebe zapomínal. Nyní bych se chtěl ve své sbírce poezie zastavit a zamyslet nad mezilidskými vztahy, návazností na mystiku a na věci Boží. Poezie je dar, učí vás vidět. Kdo je schopen ji vnímat, je obdarován ohromně, to je stejné jako víra. Píšu si poetické nápady třeba na krabičku od sirek. Načrtnutá poznámka se vám pak vrátí a najednou víte, jak v myšlence pokračovat." Br. farář během našeho rozhovoru vzpomněl na různé jihočeské umělce, např. básníka Zdeňka Janíka, který "se vrací chlapeckou lodí do Písku". Starobylé jihočeské město má skutečně atmosféru těch lidí, kteří zde žili a tuto lokalitu nějakým způsobem duchovně budovali. Naše další kroky nemohly vést jinam, než do inspirativního prostředí místní Literární kavárny, zasvěcené Richardu Weinerovi. Nad šálkem kávy jsme poseděli se slavným českým filosofem, Ladislavem Hejdánkem, který v Písku žije. "Oholil jsem se po dlouhé době, takže už se nepodobám svým kaktusům," žertoval na úvod. Na setkání s naším klubem se prý těšil. Vedli jsme s panem profesorem rozhovor na téma pravda a dialog. Také jsme mu ukázali zajímavý příspěvek pro náš plánovaný podzimní sborník Dialog na cestě, od br. profesora Jana Hellera, který se jmenuje O smyslu jsoucna a života. Pochlubili jsme se i dalšími zajímavými příspěvky do sborníku, např. povídkou Krize, z pera sestry Jindřišky Kubáčové. Profesor Hejdánek formuloval během diskuse řadu zajímavých myšlenek. Rozdělíme se s vámi alespoň o některé z nich: "Filosofovat je životně myšlenková aktivita - filosofuje velmi často sedlák, prostý muž či prostá žena z lidu. Na to nepotřebují být školy. Ty jsou zde proto, aby se myšlenky vytříbily a aby potom bylo možno jezdit na kongresy... Ježíš podle čtvrtého evangelisty mluvil o sobě jako o pravdě a jako o cestě. Patří k lidské situaci, že člověk žádnou svou cestu nemůže považovat za pevnou a jistou. Důležité je, když dva nebo několik lidí spolu hovoří a něco mezi nimi je, co nemá v kapse ani jeden z nich. Pravda je něco, co je nad tím celým dialogem jako poslední norma nebo poslední kritérium." Profesor Hejdánek nám v dalším rozhovoru potvrdil, že dialog a cesta jsou nesmírně důležitá témata. "Křesťané poznali, že cesta za pravdou není možná bez těch druhých," byla poslední inspirativní slova našeho hosta během setkání. A pak už jsme spěchali na vystoupení v Prácheňském muzeu. Uvítal nás jeho historik, člen CČSH, dr. Jiří Prášek a organizátorka literárního podvečera, evangelička ses. Irena Mašíková. Kromě jiných v publiku nescházeli ani místní horolezci, kteří jsou rádi k nebi blíž i prostřednictvím poezie a esejistiky, nepostrádající duchovní rozměr. Olga Nytrová
Jak naladit housle poezie a pobývat v rajské zahradě Boží blízkosti Již delší dobu nás jeden z členů našeho Literárně-dramatického klubu Dialog na cestě br. Ing Jan Gottwald zval, abychom něco ze své literární a dramatické tvorby předvedli i v jeho rodném městě - Písku. Po kratší přípravě a o něco delším dohadování o termínu, který by se hodil všem, vydali se někteří naši členové koncem května se dvěma pořady "Tajně naladěné housle poezie" a "Rajská zahrada Boží blízkosti" do královského města na řece Otavě. Zpočátku to vypadalo, že se proti nám všechno spiklo. Vlastu Polívkovou a Mariana Šprtu, kteří se též podíleli na přípravách, nemohl uprostřed týdne postrádat zaměstnavatel. Chápu - pedagog je nezastupitelný, jde o budoucnost národa a ještě ke všemu se blíží konec školního roku. Ale ty všelijaké zdravotní problémy, tady opravdu zapracoval zákon schválnosti. Bratr Ota Ševčík musel být zrovna teď hospitalizován. A co naše představa, že Otovy verše by měl recitovat mladý člověk? To víte, s přibývajícími lety nám pravda už nepřipadá tak krystalicky průzračná a řešení problémů radikálními řezy také nebývá vždy nejjednodušší. A tak, aby jeho verše zněly přesvědčivě, předestřela jsem své dceři Lucii růžové perspektivy setkání se zajímavými osobnostmi a nejrůznějšími kulinářskými požitky, pakliže se zúčastní našeho zájezdu do Písku. Je též zkušená recitátorka a Otovy básně se jí líbí (většinou). A počasí? Abych pravdu řekla, také nic moc - v Praze pršelo, v Písku lilo jako z konve. Již dosti nářků. Samozřejmě, že po chutném pozdním obědě vše vypadalo veseleji. V doprovodu br. J. Gottwalda náš soubor v sestavě ses. O. Nytrová, M. Hlasivcová, L. Hlasivcová, a pánové V. Strachota, Z. Loníček zamířil do Městské knihovny, kde jsme se pustili do ladění houslí, neboť náš pořad se jmenoval skoro tak: "Tajně naladěné housle poezie". Posluchačům jsme chtěli přiblížit jak verše spisovatelů CČSH Jarmily Konečné, Jindřišky Kubáčové, Erwina Kukuczky, Aloise Volkmana , tak i autorskou tvorbu členů LDK Dialog na cestě Olgy Nytrové, Markéty Hlasivcové, Zdeňka Loníčka, Jana Gottwalda, Oty Ševčíka, Květy Salmonové. O hudební doprovod se postaral hudební skladatel Ing. Václav Strachota. Obecenstvo bylo dost různorodé včetně turistů pocházejících z …, ale opravdu nevím ze které cizí země. Ani jsem nečekala, že dojde i na soutěže. Ale bylo tomu tak. Osvědčený moderátor Zdeněk Loníček vždycky uhodí na správnou strunu a soutěžící se vypnou k maximálním výkonům. Odměněni hodnotnými cenami a doufáme, že uspokojeni po všech stránkách, naši diváci odcházeli domů. A také přestalo pršet, jak jsme si všimli po cestě do útulné vinárničky, kde jsme měli rezervovaný stůl pro večeři. Ubytovat jsme se stihli již odpoledne a tak jsme se po večeři procházeli večerním městem a br. J. Gottwald nám ukazoval různé místní pamětihodnosti i místa důležitá v jeho rodinné historii. Na druhý den jsme měli bohatý program. Hned na dopoledne jsme měli domluvenu návštěvu v místní CČSH na Budějovické ulici s místním farářem Mgr. Michaelem Štojdlem. Bohužel byl odvolán kvůli pohřbu, ale ani tak jsme o nic nepřišli, jak se posléze dočtete. Na faře jsme zastihli sestry Vlastu Lamačovou a Miladu Štojdlovou. Prohlédli jsme si modlitebnu. Mně se zdál naprosto dokonalý stojánek na stole Páně s dřevořezbou Betlémské kaple. A sestry s námi posléze pohovořily o tom, co se děje v místní církvi. O tom, jak se skauty pracuje Filip Štojdl, syn br. faráře, že br. farář hodně maluje a píše básničky, kolik měl výstav. V rodině je již dlouhá tradice umělecké tvorby a nyní se výtvarnému umění věnuje i pravnučka ses. Štojdlové. "Skauti jezdí hodně do přírody a pořád loví nějaké ty bobříky," uvádí ses. Štojdlová. "To já jsem nikdy neulovil bobříka mlčení, byl jsem moc bělošský a nedokázal jsem mlčet," vzpomíná na svá skautská léta br. Jan Gottwald a směje se. Tomu se tedy s chutí zasmála i farní kočka (pozn. aut). Ale pak jsme se již museli rozloučit, protože na odpoledne jsme měli smluvenou schůzku s profesorem Hejdánkem, dalším slovutným obyvatelem města. Ještě jsme se zastavili v Klášterní ulici u další příznivkyně poezie a majitelky knihkupectví paní Blanky Veselé. Vypráví: "Obchod jsem převzala po své mamince. Ona se již dříve snažila o zlepšení distribuce křesťanské literatury a měla velkou skříň, ze které půjčovala vlastní knihy. Později jsem po ní převzala knihkupectví. Museli jsme se však do Písku přestěhovat z Klatov. A o společenství: "Myslím si, že společenství tvoří lidé, kteří na sebe v kladném smyslu vzájemně působí a spolupracují. Staráme se o propagaci kulturních akcí, které ve městě pořádáme (v poslední době byla uvedena např. Renčova 'Popelka nazaretská', ‚Moc a sláva' Grahama Greena a další díla). Věřím, že je důležité seznamovat lidi s poezií, s duchovně zaměřenou literaturou." Br. J. Gottwald k tomu dodává: "Máme potřebu dialogu. I v dnešním konzumně zaměřeném světě, který dává přednost materiálním hodnotám.Pokud jde o duchovní život, u mnoha lidí je zaměřen na hromadění nejrůznějších zážitků. Pravý kořen duchovního života však nenalézají. Kdo jej nalézá, je podle mého názoru povinen podělit se o své zkušenosti s ostatními." Tolik br. J. Gottwald. Jistě byste neuhodli, koho jsme potkali cestou do kavárny Richarda Weinera. Bratr farář Štojdl se navracel z pohřbu a prostě neměl šanci nám uniknout. Ses. O. Nytrové na sebe prozradil: "Mám rád přírodu, rád s dětmi v přírodě pracuji. Kromě skautingu pořádáme též večery poezie např v Kavárně Richarda Weinera. Jako místostarosta pro obor kultury a sociálních věcí jsem se věnoval především druhým, ale teď bych rád vydal sbírku poezie, kterou bych si chtěl sám i ilustrovat." A o poezii: "Poezie je dar, ale každý nemá schopnost ji vnímat. Je-li toho však schopen, již tím je obdarován." Pokračuje: "Poezie zahrnuje celý náš život, vesmír. Skrze poezii poznáváme čas nám daný od kolébky po rakev. Já vidím poezii ve všech a ve všem. Jsem rád, že jsme se poznali." A na závěr br. farář našemu klubu daroval nově publikovaný sborník "Světliny", který sám ilustroval a na němž se autorsky podíleli klavíristka Jana Rychlová, spisovatel Karel Funk a Jan Zakopčaník. Pak jsme již spěchali do výše zmiňované Kavárny Richarda Weinera. Má svou neopakovatelnou atmosféru. Určitě má svého "Genia Loci", i když na něho pan profesor Hejdánek nevěří. Na otázku, jaký je jeho vztah k Písku říká (zkráceno): "Písek mám raději než Prahu, mám zde své kořeny od dětství. Na ‚Genia Loci' nevěřím , ale mám zde klid na práci. Vždycky říkám, že ani den nesmí uplynout bez napsané řádky. Teď hlavně pěstuji kaktusy." Na přímý dotaz ohledně knihy "Dopisy příteli" nás prof. Hejdánek ujistil, že bude mít pokračování. A téma dialogu? "Dialog pro mne znamená rozumět druhému, ale zůstat sám sebou. Nenaslouchám pouze, ale druhý mne vede k tomu, o čem mluví. Dialog je velký vynález lidstva. A Pravda je nad tímto dialogem. Různost mezi lidmi je nutná. Cesta za pravdou není možná bez těch druhých." Ještě jsme se před kavárnou společně vyfotografovali a pak už jsme se museli věnovat přípravám na večerní vystoupení. V Prácheňském muzeu v Písku byla na programu báseň v próze autorky Olgy Nytrové "Rajská zahrada Boží blízkosti" ve spojení s hudební kompozicí Václava Strachoty nazvané "Doteky světla", která byla uvedena k desátému výročí založení "Galerie Cesty ke světlu" malíře Zdeňka Hajného. Báseň zazněla v podání autorky Olgy Nytrové, Markéty Hlasivcové a dlouholetého člena souboru Divadla na Vinohradech Zdeňka Loníčka. Věříme, že toto vícerozměrné podobenství o hledání ztraceného ráje nalezlo ohlas i v srdcích našich píseckých diváků. A vypadá to, že ano. Na místě jsme obdrželi pozvání vystoupit s naším literárním pořadem i na dalších místech v Písku. Po vystoupení jsme navázali kontakty s píseckými příznivci poezie a těšíme se, že je budeme dále rozvíjet. Náš Literárně-dramatický klub Dialog na cestě plánuje, že se v létě a na podzim vydá cestami poezie za dalšími "spřízněnými dušemi". A už se na to všichni těšíme. Markéta Hlasivcová
