Aktuálně
Rukabrno
- Podrobnosti
- Zveřejněno 30. 11. -0001 1:00
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
"Podaná ruka poezie - Brno únor 2005"
Podaná ruka poezie v Brně
 |
| rukabrno |
V nově zrekonstruovaném Divadle pod kostelem, v prostorách chrámu Spasitele, se představilo osm pražských členů Literárně dramatického klubu Dialog na cestě. Na návštěvu je pozvali věřící z NO CČSH Brno - Židenice. Během sobotního podvečera se místní diváci nejprve seznámili s křesťanskou tvorbou J. Kubáčové, S. Kubína, J. Axmannové a dalších inspirativních tvůrců. Druhá část programu byla zábavná a do veselého soutěžního klání se zapojily i děti, z nichž pět bylo členy místního divadelního kroužku. Za své výkony byly odměněny sladkostmi. Do hravých pohádkových pantomim, aranžovaných pražským hercem Zdeňkem Loníčkem, které vyvolaly bouři smíchu, se ochotně připojili i přítomní dospělí, jimž nescházela invence. Nakonec si u čaje a koláčů domácí povídali s pražskými hosty o divadelních a literárních plánech. Brněnská spisovatelka, Jarmila Konečná, která se na vystoupení přijela podívat až z druhého konce města, konstatovala: "S radostí v srdci hodnotím, že poezie žije mezi lidmi. Každé úsilí dostat ji mezi ně je nesmírně povzbuzující a záslužné." V modlitebně si návštěvníci programu prohlédli i knihy a vystavené výtvarné práce členů LDK - Dialog na cestě E. Peroutkové, V. Polívkové a P. Grüna. Místní dostali jako dárek knihy V. Ludíkové Pošli to dál I - Kniha vzkazů lidem a vesmíru, a Pošli to dál II, v nichž jsou literární i výtvarné příspěvky mj. i členů klubu. V neděli, po ranní bohoslužbě, pražští literáti nabídli jejím účastníkům kratší ukázky ze své vlastní křesťanské poezie. Zájem přítomných si nakonec vyžádal celé další spontánní vystoupení a následující beseda se protáhla až do oběda. Sestra Dagmar Malíková, která je vzdáleně příbuzná s Mikolášem Alšem, při ní ocenila, jak je vzájemné seznamování obohacující. Nové kontakty přejně hodnotil i bratr Jiří Nejezchleb, milovník literatury a řada dalších věřících. Během pobytu sestra farářka Mgr. Anna Štěpánková natočila pro brněnský rozhlas reportáž se členy klubu Dialog na cestě a vyzvala je také, aby pro brněnské vysílání připravili na 4. července 2005 půlhodinový pořad o Mistru Janu Husovi. Olga Nytrová
Pořad Literárně-dramatického klubu Dialog na cestě "Podaná ruka tajemství" v NO Brno - Židenice O posledním únorovém víkendu se osm členů našeho klubu vypravilo na pozvání věřících tamní NO CČSH a sestry farářky Mgr. Anny Štěpánkové do Brna. Na nádraží nás již očekávala sestra Lenka Veselá, pastorační asistentka. Potěšilo nás, že vidíme známou tvář. Seznámili jsme se už dříve. Z pověření farářky A. Štěpánkové ses. L. Veselá navštívila některá autorská čtení LDK Dialog na cestě v Karlíně, včetně generálky na brněnské vystoupení. S pomocí naší hostitelky jsme se pohodlně ubytovali na Lipové, a když se všichni zotavili z "útrap" cesty, přesunuli jsme se do židenického Chrámu Spasitele. Představení probíhalo v nově zrekonstruovaném Divadle pod kostelem. Jeho součástí byla i prezentace knih J. Kubáčové a O. Nytrové a výstava prací výtvarníků Elišky Peroutkové, Vlasty Polívkové a Pavla Grüna. V úvodu, zaměřeném na vnitřní ztišení v čase postu, byly předčítány básnické metafory věnované tomuto období. Zaznívaly zde nádherné verše Jiřího Ortena, Ivana Diviše, Vladimíra Holana, Josefa Kainara a Jany Štroblové v podání ses. Olgy Nytrové. Dále jsme nabídli výběr z tvorby básníků CČSH Jindřišky Kubáčové, Stanislava Kubína i dalších našich oblíbených autorů (J. Axmannové, Aleny Slepičkové-Riedlové). Dalším bodem programu byla autorská čtení členů LDK. Někteří z nás se zaměřili na meditativní poezii - sestra Olga Nytrová, Markéta Hlasivcová, Květa Salmonová, bratr Ota Ševčík. Bratr Jan Gottwald se ve své esejisticky pojaté úvaze zabýval smyslem lidského života, potřebou víry v dnešním světě. Zdeněk Loníček předčítal svůj "tajuplný příběh" o setkání s Antoinem de Saint Exupérym. Druhou část večera zahájil Zdeněk Loníček slavnou "Řečí Hamleta k hercům" od Williama Shakespeara. Markéta Hlasivcová vzápětí zpochybnila Shakespearovu totožnost zprávou z londýnské konference, konané v červnu roku 2004, která se zabývala některými fakty z dramatikova života. Zdá se, že byla odhalena pravá totožnost autora. Už to tak vypadá - William Shakespeare byla žena! A ne jen tak obyčejná. Ale Mary Sidney Herbertová, vévodkyně z Pembrooke, sestra básníka Philipa Sidneyho. Měla výtečné vzdělání a možnosti věnovat se tvorbě. Také vás někdy napadlo, že božský William ženám rozumí až moc dobře? A samozřejmě dílo geniální ženy může nejlépe přeložit zase žena, protože ty jemné nuance muž prostě nezachytí. A není to snad další "důkaz" ženské "nadřazenosti"? A tak sestra Olga Nytrová přednesla jeden z nejlepších Shakespearových sonetů "Sonet 66" v překladu ženy - Marie Fantové. Konec konců jsou-li věci takové, jakými se zdají být, žena ženě nejlépe porozumí. A potom už nastal čas pro trochu zábavy. Do her a soutěží, moderovaných Zdeňkem Loníčkem, se zapojili dospělí i děti. Nikdo se nestyděl tahat řepu, ani řešit různé zapeklité soutěžní úlohy. Ostatně řekněte sami: "Co by člověk neudělal pro lízátko!" U čaje a vynikajících domácích koláčů si nakonec místní popovídali s pražskými hosty o literárních a divadelních plánech i o dalších aktivitách, které probíhají v rámci náboženských obcí. Například pastorační asistentka Lenka Veselá chystá se židenickými dětmi pohádku Jak se Honza naučil bát (autor Petr Sadovský, kazatel při DR Brno) a Davida a Goliáše, jejichž příběh zpracovala sama. Diskutovali jsme o také tom, co je tvůrčí psaní. Je důležité, když ti, kteří mají více zkušeností, mohou začínajícím poradit. Co zdůraznit, čemu se naopak v písemném projevu raději vyhnout. Shodli jsme se na závěru, že sečtělost je pro literáta důležitá. Kdo hodně čte, má větší slovní zásobu, plynuleji se vyjadřuje, umí lépe zacházet se slovy.Členové NO Brno - Židenice vyjádřili své dojmy z pořadu našeho klubu takto:"Nejvíce se mi líbila báseň Oty Ševčíka ‚Stoupání k Bohu'. Je to moje krevní skupina. Sama mám syna na vozíčku a vím, jak je někdy těžké projevovat lásku, kterou v sobě mám", svěřuje se sestra Dana Vyhňáková, která přišla i s manželem Karlem. "Poezii raději poslouchám než čtu, ráda poznávám nové lidi," pokračuje. "Mou nejmilejší četbou je Bible, hudbou písně, které zpíváme při bohoslužbách. Též poslouchám Rádio Proglas. V našem kostele se konají koncerty (varhany byly nedávno nově zrekonstruovány - pozn.). Máme zde klub maminek s dětmi, chodíme na kalanetiku, ani si už nemohu na všechny další aktivity vzpomenout" končí D. Vyhňáková. Sestra Dagmar Malíková má velmi ráda poezii. V jejich rodině je to tradice. Je příbuznou známé brněnské herečky Marie Pavlíkové a též je spřízněna s rodinou Mikoláše Alše. "Mám ráda poezii, která se zabývá vztahem člověka k Bohu. Takové verše dávají klid duši a rozsvěcují světlo. Lidé by se měli jeden druhému otevřít, naslouchat, navzájem se inspirovat," říká. "Jsem ráda, že jsem se mohla tohoto večera zúčastnit, všechny příspěvky byly na vysoké úrovni. I mezi nás chodí známí umělci, pořádáme krásné koncerty - sestra varhanice Rücklová je vynikající. Naše divadlo se zabývá náboženskými tématy." Sestra Jarmila Konečná, členka Obce spisovatelů, konstatovala: "Jsem ráda, že se něco děje kolem poezie. Kladně to hodnotím. S radostí v srdci oceňuji, že poezie žije mezi lidmi. Semínko, které se zasévá postupně dál a dál, a poezie, ta velká hodnota pro lidský život, má naději kvést. Vždy přemýšlím o básnictví, o jeho síle. Jsem ráda, že jsem se s vámi poznala. Sleduji pozorně na stránkách Českého zápasu vaše programy. Byli jsme překvapeni, kolik toho o naší klubové náplni ví, když tato básnířka, štíhlá bělovlasá žena s vědoucím úsměvem, pokračovala ve svých úvahách: "Je inspirující setkávat se na autorském čtení. Takovýto způsob seznamování s literaturou má dopad na širší "pole" lidí, kteří píší a vzájemně se povzbuzují. Každé úsilí dostat poezii mezi lidi je nesmírně povzbuzující a záslužné. Zaujalo mne, že si povídáte o literatuře, hovoříte o tom, jak se co píše, jak se pracuje se slovem, rozebíráte různé žánry a zamýšlíte se nad jejich zákonitostí. Ale trvá to, než se člověk naučí zbavit se balastu, klišé, nelítostně proškrtávat. Je dobře, že se máte s kým poradit, to pak postupujete rychleji. To je tvůrčí přístup analyzovat literaturu. Ať získáte hodně nových srdcí. Cítím to ladění na stejné struně s vámi, kdybych žila blíže Praze, jistě bych mezi vás ráda chodila a povídala si o poezii a o Bohu, ale i tak jsem potěšena, že jsem vás poznala osobně." Na upřímné povzbuzení z úst sestry Konečné opravdu nezapomeneme: "Přeji vám hodně chuti do práce, ať se ujmou semínka, která rozséváte a k tomu ať vám žehná Bůh." V neděli jsme se zúčastnili bohoslužeb. Velmi mne oslovilo čtení z evangelia J 8,2 o Ježíši a cizoložnici. To se rozumí, všichni jsme náchylní druhé odsuzovat. Holedbat se vlastní bezúhonností. Často slýcháme větu: "To já bych nikdy neudělal." Ale klidně udělal. Kdyby ne, svět by vypadal jinak. Jak my, sami hříšníci, bychom mohli "kamenovat" jiného hříšníka? A přece to děláme. Nahlas odsuzujeme, potichu jsme se sebou spokojení jako onen farizej v chrámě, který děkoval Bohu, že není takový hříšník jako onen "špatný" celník. V běžném životě těžko řekneme zloději či násilníkovi "neodsuzuji tě, už nehřeš". Toho je schopen jediný spravedlivý - Ježíš. Ale přes všechna naše omezení jsme povinni odpouštět. Nebo se alespoň snažit pochopit. Odpouštět sobě i druhým, neboť v odpuštění je naše jediná naděje. A jak my měříme druhým, bude jednou měřeno i nám. Po bohoslužbě pražští hosté ještě pro ty, kteří v sobotu nemohli přijít, "zaimprovizovali" další, téměř hodinové, vystoupení. A beseda, která následovala, se "protáhla" do oběda. Během pobytu sestra farářka Mgr. Anna Štěpánková natočila pro brněnský rozhlas reportáž s členy LDK Dialog na cestě a vyzvala je také, aby se podíleli na přípravě pořadu o Mistru Janu Husovi pro brněnské vysílání. Nový digitální fotoaparát, se kterým jsme fotografovali, nás trochu zradil. Musíme ještě trénovat, neboť na některých černočerných fotografiích se blýskaly jen bílé zuby. Museli jsme je, tedy ty fotografie, trochu zesvětlit. Z Brna jsme si odváželi jen ty nejlepší dojmy. Lidé úžasně vstřícní a přátelští, měli jsme si s nimi stále o čem povídat, moc rádi jsme se vzájemně poznali. Atmosféra vystoupení skvělá, ubytování vynikající a ty koláče! Ještě jednou děkujeme. Markéta Hlasivcová
