Členové a hosté

Matouš Miroslav

Podrobnosti

Kategorie: CV_Členové a hosté

"Miroslav Matouš"

   Narodil se v Nevraticích na jičínsku v rodině venkovského učitele. Do obecné školy chodil tři roky v nedalekých Nových Smrkovicích a dva roky v Železnici u Jičína. Vystudoval reálné gymnasium v Jíčíně a maturoval tam v roce 1940.    Během války studoval rok na ústavu moderních řečí v Praze. Další studium bylo přerušeno předvoláním k totálnímu nasazení do Torgau, jemuž unikl tříměsíční hospitalizací v jičínské nemocnici. Po rehabilitaci přijal místo kočího v Kacákově Lhotě. Později byl zaměstnán ve Svazu zemědělství a lesnictví v Jičíně. Totálnímu nasazení neunikl, ale nebylo to už do Říše, ale do Skřivan u Nového Bydžova. Práci opustil měsíc před koncem války. Začal studovat filosofii a češtinu ihned po otevření vysokých škol v srpnu 1945 na Karlově universitě v Praze.   21. prosince roku 1946 se oženil s Jarmilou Gabrielovou. Během studia pracoval jako lektor nakladatelství Pamir, řízený Františkem Přeučilem, odsouzeným později na mnoho let v rámci procesů s Miladou Horákovou, a v knihovně Svazu zemědělství a lesnictví. Po vylučování kádrově záporných studentů opustil studium sám po absolvování devíti semestrů, V září roku 1948 si odbyl zkrácenou vojenskou povinnost. Počátkem roku příštího přijal místo učitele náboženství v Církvi československé. Současně byl pověřen vést v týdeníku Český zápas rubriku pro děti. Za rok po uveřejnění nevhodného článku byl z redakce na příkaz politických orgánů odvolán. Jako učitel působil postupně na Škvorecku, v Břevnově a ve Vršovicích. V lednu 1952 se narodil syn Petr.  V roce 1953 přijal místo kazatele v Mělníku, pak v Nuslích, Michli a na Smíchově. V srpnu 1956 se narodil syn Jan. V roce 1957 byl přeložen na Žižkov, kde po složení závěrečných zkoušek byl vysvěcen na kněze. Příštího roku 6. prosince 1958 mu byl –již jako faráři - odebrán pro politický přečin státní souhlas. Dva roky pracoval jako dělník na stavbě cementárny v Lochkově u Radotína. Ucházel se pak o místo ošetřovatele zvířat v trojské zoologické zahradě, o místo překladatele u Pražských cihelen a v jakési žehlírně vzorovaných látek, ale nikde kádrově neprošel. Konečně se uchytil jak řidič multicaru u Pražské stavební obnovy. Za dva roky „povýšil“ na vedoucího topenářského skladu, ale zakrátko onemocněl infekční žloutenkou. Po hospitalizaci v motolské nemocnici a několikaměsíční rekonvalescenci přijal na doporučení lékaře místo fyzicky i psychicky nenáročné: stal se strážným v podniku Kablo – Hostivař. Po roce byl nakrátko členem stavební party, ale pak se vrátil k Pražské stavební obnově opét jako řidič multicaru. Později se stal členem party ve skladu stavebních materiálů. Tam setrval až do března památného roku pražského jara 1968.    Ještě v závěru roku předchozího podal žádost své mateřské církvi o znovupřijetí do služeb, ale odpověď k jeho zklamání nepřicházela. Dostalo se mu však pozvání ke službě od methodistů, unitářů a Jednoty bratrské. Přijal místo kazatele u této církve a byl ustanoven ve sboru dobřívském na rokycansku. Odpověď z Církve československé husitské, kladná, ale studená, došla pozdě. V Dobřívě zůstal kazatelem skoro dvacet roků až do důchodu. Nebydlil tam již proto, že jeho žena zde měla zaměstnání na poště a byli tu i jinak vkořeněni. Pobýval v Dobřívě tři dny v závěru týdne. K jeho způsobu práce náležely pravidelné návštěvy v rodinách a u lidí osamělých a nemocných 

Publikace:  Do žižkovského období patří tří leporela, vydaná dvojjazyčně slovenským nakladatelstvím „Mladé letá“. I když mu byl povolen návrat do církevních služeb - v roce 1968 to prošlo hladce – zůstal v politickém stínu a věděl o dozoru nad svou osobou i činností. Přesto bez nesnází řídil – a dodnes řídí - rubriku „Ráj srdce“ v časopisu Jednoty bratrské - po jejím rozpolcení Ochranovského seniorátu - . Krmě toho se mu přece jen podařilo něco vydat za komunistického režimu.  Moje zvířátka – Mladé letá 1956 V naší zahrádce – Mladé letá 1958 Zvířátka dětem – Mladé letá 1959 (Překlad –M.R.Martáková)Básně: Svícen 1976 - povoleno 100 výtisků Cherubský poutník – výběr 1981 – (Překlad – Angelus Silesius§ Cherubský poutník – výběr obsáhlejší 1984 – Obojí Unitaria Cherubský poutník – úplný překlad 1993 – Zvon Cherubský poutník – 2. vydání 2003 – Karmelitánské nakladatelství  Uhel a křída - 1995 – Karmelitánské nakladatelství Světla a stíny strun - 1997 Karmelitán0ské nakladatelství Únik z Babylonu – 2000 Archa Pouť za světlem – 2001 – Diecésní rada CČSH Praha Poslední hlas 2003 – Karmelitánské nakladatelství Noc na horách 2004 – Ermat Dívčí meditace – 2007 – CEVAP Odkud vyvěrá zřídlo – 2007 CEVAPPróza Být bližním světu 1988 Jednota bratrská Světlo všedním dnům 1990 Jednota bratrská Studnice útěchy za spisů J A Komenského převod do nové češtiny - 1992 – Úzká rada Jednoty bratrské Zvláštní člověk Přemysl Pitter – 2001 Bonaventura Adolf Ulrich v uniformě i v taláru – 1999 Bonaventura Přemítání nad labyrintem - 2005 Ermat Putování rosou i prachem – 2006 Ermat  Příspěvky do Náboženské revue, Obrody, Křesťanské revue, Universa, Českého zápasu a Kostnických jisker i jinam. 

matous

Prezentace z oslavy narozenin M. Matouše. Pásmo sestavila Markéta Hlasivcová.Článek k oslavě narozenin M.Matouše. Autoři článku Olgy Nytrová a Václav Strachota, účinkoval LDK Dialog na cestě.

matous