- Podrobnosti
-
Kategorie: Tvorba členů a hostů
 |
| matous_tvorba |
Miroslav Matouš
 |
| matous_tvorba |
 |
| matous_tvorba |
M.Matouš v tyrkysovém
 |
| matous_tvorba |
 |
| matous_tvorba |
Jak nebýt vděčen Jak nebýt vděčen čistým očím protějším, že mi dovolují pohled do blízce jiného, rozsáhlejšího vesmíru, nežli je ten, jímž se za noci prostírá jiskření hvězd? Úhly pohledů potkávají se v úzkém vztahu našem. Kdyby tě nebylo Kdyby tě nebylo, milovaná, snad by mi zkřehly přivřené řasy v čišivé rampouchy, krápníky jeskyně ledové, vruby prázdných lastur. Ale ty dýcháš na proutí vrbové a obzor mé tůně jihne krůpějí ve vzbuzených plátkách mezi víčky procitlého květu, jehož zřítelnicí se dívám. Kdykoli se blížila má ústa Kdykoli se blížila má ústa číšče tvých rtů, nesvedl jsem slovy, hlasem zajíkavým, vyznat, jak tě miluji. Až s uplýváním roků mocí ozvěny odvažuji se v tajení dechu dlátkem verše svého vyslovit nevýslovné. S S tebou, lásko, mohu být samoten, nikdy osamocen, jen tebou lidé jsou spojeni, nikoli spoutáni, bez tebe slovo zeje prázdnotou, s tebou i v mlčení vím, o čem je řeč. Tmou Tmou, hustou mlhou jsem šel. Po délce kroku jediného svět zdál se končit pod nebem, nižším než klenba v kobce žalářní. Byl jsem sám. Potkali jsme se – objevila se zřídla hor, pohlédli na sebe – ukázaly se hvězdy.
 |
| matous_tvorba |
M.Matouš na semináři na UJAK
Únik z Babylonu, Archa, Praha 2000 s.112 Usiluješ-li oproti Bohu opevňovat svoji svobodu, rozvaž, zdali takto pouze nezpevňuješ vězení svého ducha. Kde je Duch Páně, tu i svoboda. 2.Korintským 3,17 s.114 Kdo chceš nazírat oblasti za rozsahem světa, pronikni povrchem a vyčisti nitro, neboť sebehlubší voda, je-li zakalena, ztrácí svůj rozměr. Bože, stvoř mi čisté srdce Žalm 51,12 s.115 Chovej v čistotě řečiště toužení, neboť do Božího oceánu na rozdíl od zemských moří nemohou ústit žádné stoky. Voda, kterou nabízím, vede k věčnému životu Jan 4,1
 |
| matous_tvorba |
M.Matouš s Dialogem na cestě
Odkud vyvěrá zřídlo za míjení času, Praha 2007 s.52 Před zjevem lásky, vtělené do tvé podoby, toužil jsem stále stát se dokonalým. Cíl mého úsilí zdál se v nedohlednu. Teprve nyní, pokorný, poučen smrtí, doufám v konečnou očistu roucha svého. s.53 Vím, byly kdysi stíny na tvé tváři, nakrátko překrývající světlo tvého úsměvu. Leč všechno to, co´s mi dávno odpustila, noří se mi znovu na dně průzračné číše mého svědomí, kterou dopíjím. s.11 Beze smyslu jest nevázaná nitka osamocená, slůvko řečené nikomu, utone výkřik o pomoc, jemuž toliko ozvěna odpoví. Co s plaménkem svíce, dobrým pouze k osvětlení vlastního vosku, knotu černajícího? Velebím protějšek vzájemnosti, odevzdání sebe sama. s.34 Tebe, zrodivší Nebe i Zemi, jíž za původ vděčí zjevné křišťály i skryté perly, tebe, lásko, kterou nemůže pojmout nedozírný všehomír, tebe velebím za plné vtělení v malé dvojici bytí rozkvetlého.
 |
| matous_tvorba |
M.Matouš s Dialogem na cestě
ARS LINGUA COELI Kdesi na rubu světa Bůh rozpjal stupnici tónů a umí čistě hrát na naše rozladěné struny.1 Nevýslovnou krásou stvoření jsem denně ujišťován, že básní je slovo, jímž byly stvořeny světy.9 Co nám chce říci Bůh, může poznat z jeho slova, kdo překoná obrysy nosného slova lidského.10 Bez patření ducha postřehne sám důvtip, jakkoli zmocněný vědou, pouze zevní obrysy světa.98 Přeji ti získat vzácnou růži nad trny k nebi rozvitou, ne onu levně dostupnou na pouťové střelnici světa.Z básnické sbírky Miroslava Matouše Světla a stíny strun
 |
| matous_tvorba |
Miroslav Matouš čte ze své poezie 1- 2007
 |
| matous_tvorba |
Miroslav Matouš v Karlíně 2007
 |
| matous_tvorba |
Miroslav Matouš, Milan Balabán a Jindřiška Kubáčová
 |
| matous_tvorba |
M. Matouš zamyšlený
