Šimánková, Rút Mgr.

Podrobnosti

Kategorie: Tvorba členů a hostů

Ing. Rút Šimánková:  Stříbrné korálky   

Když si v této době zapneme rádio nebo televizi, tak nás často zprávy o různých přírodních katastrofách a spiknutích naplní úzkostí. A pak potkáme na ulici známého, kterého den před tím v metru okradli a jiný si stěžuje na vážné zdravotní problémy. Člověk má chuť si položit otázku: Ví o tom Pán Bůh? Je nad námi ještě pořád nebe dokořán? Četla jsem kdysi o jedné rodině s dvěma chlapci. Ten mladší vážně onemocněl a všem bylo jasné, že umírá. Rodiče chtěli nějak obrátit pozornost staršího jinam, dítě dusnou atmosféru těžko na delší dobu může unést. Tatínek tedy přinesl malou knížečku a synkovi navrhl hru na hledání stříbrných korálků. Každý den si do ní měl zapsat něco pěkného, co přijal z Boží ruky. Jenom třeba jednou větu, něco, za co může být Pánu vděčný. Chlapec opravdu stříbrné korálky hledal a zapisoval - a to nejen v té době, kdy jeho bratříček umíral. Pokračoval v zapisování prožitků i ve svém dalším životě. Vždycky, i když se někdy obloha zatáhla, mohl najít něco, co mu Pán Bůh svým požehnáním připravil.  A stalo se, že jednou sám stál u lůžka svého umírajícího syna... Cítil, že ten den opravdu nebude mít co zapsat. Slza mu skanula na brýle a tu sluneční paprsek vytvořil na slze krásnou duhu jako hřejivé připomenutí Boží lásky, která nepřestává. Sama toto hledání stříbrných korálků praktikuji už řadu let. Někdy je to milý dopis, dobrý oběd, výlet za sluníčka bez deště, rozkvetlé záhony ve Stromovce nebo nečekaný dáreček.     Někdo takové věci přehlédne, nebo je bude považovat za samozřejmé a běžné a raději se soustředí v mysli na osobní problémy, kterých je tolik ! Ale zkusme být vděčni a stříbrné korálky vědomě přijímat z Boží ruky...

Uveřejněno v Novém čs. zápase 2004