Udatný, Vilém

udatny_tvorba

Vilém Udatný: SKLADATEL

Uviděl jsem jednou své prsty hrát na černé klávesy melodii. Myslel jsem, že najdu symfonii a náhle přišel ten velký zvrat. Zazněla z úplně jiné strany, z opačné, než ten starý nástroj stál. Já už to nebyl, ale někdo hrál. Byl jsem najednou na konci hrany. Na konci hrany velké krajiny, výčnělek ostrý, jak špička nože. V jakém jsem se to ocitl, Bože, prostoru věčnosti a vteřiny? Tichá hranice, kde se vše láme, na jedné straně taví a vaří. Tenhle dotek nikdo mi nezmaří, určitě ještě repete dáme. Ach, vidím prsty, jak hrají píseň. Z té druhé strany přichází ke mně. Ruka anděla pohladí jemně a já už necítím žádnou tíseň. Nikdo tu není, zní melodie. Nikdo tu není a hraju ji já. Nikdo tu není a je jenom má. Snad jsem to já a má symfonie…ZACHRÁNCE VILÉM UDATNÝ Běží, jako by hořel les. Ubohý zachránce. Zmaten uprostřed výhně utíká bolesti své a hledá jinou, aby ji v náručí utěšil. Stíny stromů křičí v oranžové vichřici! Ubohému zachránci se bolest vysmívá- nenašel jinou, však jiná našla jeho. Na tváři hrst jehličí, nemůže, už nekřičí. Nevidí svůj velký cíl: Spasit a tak být šťastný. PO STYKU VILÉM UDATNÝ Ležím sám, ubohý pes, na prahu tvé lhostejnosti. Vyhublý s kolejnicemi věrnosti vepsanými do tváře. Celé dny pobíhám v růžových světech blahosklonnosti mého vysněného pána. Možná k večeru porvu se se vzteklým kamarádem, abychom konečně věděli, kdo z nás je krátkozraký. V šedi deštivé tmy pojídám splašky. Výpisky z deníku Zázraky nevidíme, protože jsme slepí a staly se nám všedními. Bolest se úměrně zmenšuje s objevenými zázraky.Vilém Udatný I po smrti je tma.Jiří Lábus Vše co není darováno, je ztraceno.Pal Hasari Přátelství je zasnoubení dvou duší.Voltaire Nikdo není takovým miláčkem štěstěny, aby nepotřeboval přítele.Seneca Strach staví zdi, láska staví mosty.

Autor neznámý

 

udatny_tvorba

Powered by PD CČSH