Fontana, Ivan

Podrobnosti

Kategorie: Tvorba členů a hostů

BÁSNÉ a AFORISMY

 

VĚŠTĚNÍ

 

Kávová sedlina s vrstvami událostí,

tak jak se kupily, jak šel čas.

Ode zdi ke zdi v každém dni.

Chceš z ní číst?

Jsi na dně, jsi na mizině.

Čas ubírá se zkratkami, nepohrdne ani

myšími dírami.

Nemá zpoždění, vždy je královsky

dochvilný. Do budoucnosti nahlíží

přes tubus teleskopu. Ze škraloupu kakaa

věští noviny. Věští příchod královny Zimy.

 

(Věštění z ruky)

Podej mi ruku, je chladná jako Carrarský

mramor. Jako pistáciová zmrzlina,

jako rubikova kostka vyseklá z kostek ledu

chladničky Calex.

Dlouhé a zařízlé údolí s ledovcovými kary,

mizí po krátkém oteplení.

Velká voda sebere tě, zbudou jenom

kameny, plesa a slzy.

Čokoládové oplatky

Čerstvá káva z Kilimandžára. Tabulka

čokolády ještě z Bruselu a k ní malý

indiánek a přerušovaná smetanová čára.

Koření z Horní Volty. Hřebíček, majoránka

a vanilka z Ugandy.

Mořští racci z Doveru staví si zde hnízda.

Divadelní opona Niagáry se zvedá jako

zpětná vlna. Tabula rasa, složená

z hvězdných polí, nových deskových her

rýsuje se na úsvitu nového dne.

Posmrtný dárek Johannese Keplera

císaři Rudolfovi II.

 

Jantarová komnata

V každém jantaru je zakletý nějaký živáček.

Muzeum s bio-skansenem. Bio laboratoř.

Skoro růžový sen, petrifikovaný je

téměř každý sluneční den.

V zeleném jadeitu najdeš naklonované čipy.

Celá terakotová armáda čínských císařů

očekává novou kulturní revoluci.

V každém achátu se svět odívá do slupky

hedvábí a žlutého brokátu.

Facety diamantů z Kimberlitu, broušená

skla v Podkrkonoší už zrcadlí nové dny.

V každém nefritu najdeš zrnka pouště.

Egyptské kočky v povodí Nilu spřádají

sny a brousí si drápky o břehy.

 

Zrnka písku

Vše je relativní, zrnka písku zvedne vítr

a mrskne jimi do vzdáleného kouta země.

Z pouště Gobi přenese je na Saharu.

Ze Sahary do Sahelu a z něj rovnou

na dětské pískoviště, poblíž Timbuktu.

I poušť má své hory, co se drolí,

co se přesýpají v údolí.

 

Báseň pod lupou

Když báseň roste, množí se dceřinné buňky,

množí se bílé a červené krvinky,

černé myšlenky a verše prodlužují

stíny, tady končí legrace.

Každá část těla se zvedá do nebe, jako

polní tráva, jako chmíří ruje vlasaté,

koniklece či pampelišky.

Z modré podléšky nasněží hvězdy.

Báseň najednou nalézá slova na začátku,

uprostřed i na konci.

Verše se točí jako listy vrtule Aeroflotu,

jako veletoči na hrazdě smrti.

Báseň nafukuje se. Čtenář se chytá za hlavu,

zvedá klobouk. Skoro všude je slyšet ozvěnu.

V sadu rostou nové ratolesti a vlci. Tvoří se

rytmus, zakládají se rýmy.

Tím ale růst zdaleka nekončí. Každá sloka

má nejméně tři refrény. Moderní básník

chytá básně síťkou na motýli (jinou nemá)

ve dne, i uprostřed noci.

Magická půlnoc vkládá mezi dny pomlčky

a v nočním čase spřádá sny.

Ze slov krouží prsteny. Ve hvězdách si

spektrum, jako v hranolu rozkládá…

a vybírá si hesla.

Moderní básník si na konečnou tramvaje

šestky odskočí. K básni klidně něco přilípni,

vystřihni, připlácni, nebo připiš.

Básníku, přilož si želízko do ohně,

v máji ohně ohromně dobře hoří.

Škrtni krbovou zápalkou, a máš po domově.

Báseň hledá slovní oporu, kde jinde než

v bráně jazyka, než v té bráně lvové.

 

Krajina s přeludy

Vítr odnáší všelijaké cáry a věší je na

keře jako nějaké ozdoby či cetky.

Patří k nim i Krabí mlhovina, Mléčná

dráha, Hercegovina, Černá hora,

kocovina, hrady Kost a Rábí, trpasličí hvězdy,

motel mládí se dvěma vzdušnými zámky.

Makro i mikrosvět. Tanec sv. Víta.

Megatuna z Uneska a technopárty, včetně

Šípovy Všechnopárty s vybranými hosty.

Baronet a mikronet už tančí sólo.

Ples ve Vysokých Tatrách s předtančením,

broučků a světlušek, ani o půlnoci nekončí.

 

Bludiště

Celý svět je jedno velké bludiště,

labyrint s vypouklými zrcadly.

Voskové tváře má jako vepřín. V každém

sále je hned u dveří seznam prasátek

VIP a VVIP. Jinak nic.

Celý svět je jedno velké kluziště.

Odspoda mrazí. Šlaifky nebo džeksny

katapultují tě a od všeho zlého ochrání.

Pokud chceš, Ariadna ta velká světoběžnice,

půjčí ti cívku i s nítí. Jinak nic.

Celý svět je jedno velké tržiště.

Všechno, co chceš zde najdeš.

Za všechno také zaplatíš. Jinak nic.

 

Co žádná báseň nemá ráda

Báseň se vyhýbá účetnictví. Nemiluje

čísla, natož zlomky či odmocniny.

Devítku a šestku považuje za knír

cifršpióna.

Nemá ráda roční uzávěrky ani výkazy.

Nemá ráda prostná cvičení, nemá ráda

integrály.

Zlomkové čáry považuje za zmetky,

vhodné leda tak na skládky. Soudí, že

statistika dělá jen zmatky.

Vemte třeba průměr planety.

Nemá ráda audit ani velké kontroly.

Nemá ráda pouliční kamery ani jejich záběry.

Nemá ráda slepé ani úzké uličky.

Nemá ráda osudové křižovatky ani žádné

zmatky. Ráda si zahraje ferbla, mariáš

i kuličky. Je to hračička.

Nemá ráda temné dvory ani závory.

Nemá ráda plynové kohouty.

Verše má děravé a slova cestou ztrácí.

Báseň je horolezec, šerpa, který vynáší

slova na osmitisícovky.

Báseň se vyhýbá, což je zcela pochopitelné,

bankám, zastavárnám i klenotnictvím.

Nemá ráda mlhy ani tmy.

Půlnoční

Jedna báseň je o Šeherezádě, druhá

je o naší milé bábě.

Vyprávějí a vyprávějí pohádky dětem

před spaním.

Už už se ti klíží zraky, ale pohádku

chceš vyslechnout až do konce.

Sny už vycházejí na louku osvícenou

barvínkem a měsícem,

stříbromodré vistárie už tančí

na půlnoční. Jen vranní oka, se tomu

nepřestávají divit.

Plameny

Najednou, zčista jasna pálíš verše.

Něco se ti na nich nezdá. Chybí jim rýmy

doprovází je šílené myšlenky.

Neobstojí při žádné zkoušce.

Sotva stojí na nohou, sloky kulhají.

Pálíš je na letenské pláni,

ve Strašnicích i na Invalidovně.

Literární prameny hovoří jasně o pekle

a sopouchu sopky Ostravy,

kde se připravují volební guláše,

kde se za babku prodávají jidáše.

Počkej brachu, jen co básně dohoří.

Jen co popel vychladne. Ale slova,

aspoň zdá se, vůbec nehoří.

Jitra zapalují nové červánky.

 

Zmenšenina (miniatura)

Byl opravdu tak drobný nebo se jen cvrknul.

Trpaslík, vyrostl v zemi liliputů, kde možná

trochu přerostl.

Filigrán a puntičkář celý jako z mořské

pěny, jako z míšenského porcelánu.

Samej volánek, manžetový knoflíček,

otazník, bronzové fiží.

Řetízkový kolotoč se točí sto dní tam

a pak zase zpátky, vozí loutky.

Ostatně komu se hlava nezatočí?

Venku

Dveře lapáku zaklaply, v zámku se otočil

kovový klíč. Zase jedna etapa je za námi.

Zase začínáš znovu.

Přichází nové starosti. Otevírají se nové

obzory, průhledy a nové problémy.

 

Maringotka

Maringotka tažená párem kladrubských

běloušů s osmanskou vojí.

Toulavý autobus bivakující pod sluncem.

Dva orangutáni vezou se v ní.

Dva afričtí sloni doprovázejí ji.

X x x

Apple už pracuje na tiskárně 3D,

bude tisknout tvé noční sny.

Možná nahradí i porodnici.

 

Nejistota básníka

Básník si není ničím jistý, skládá slovní

hříčky a poklony, nikdy neví

co z toho vykvete, co bude zítra.

Dribluje kolem horké kaše, smečuje

na síti a kope penalty, míč tlačí

do branky. Každé slovo si pojistí.

Básník chodí po římsách, domu,

šplhá po žerdích a hromosvodech,

i když není náměsíčný.

Básník skládá ženám hluboké poklony.

Básník se motá stále kolem pojišťovny.

 

II. AFORISMY Z KLOTOVÉHO RUKÁVU

֍ Džin vypuštěný z plastové láhve do volné přírody. ֍ Vášeň je sladká, okurka kyselá, višeň trpká, ale časem se vymění. ֍ Domům se počítají generace, stromům a lidem léta. ֍ Když se narodíme, máme před sebou horu času. Někdo osmitisícovku, někdo Sněžku a jiný jen kopeček zmrzliny. ֍ Chyby osudu řádí nejvíce v soukromém sektoru. ֍ Nejsou lidi, ale medicína vám složí člověka z náhradních dílů.֍ Černá skříňka z augitu, vykládaná peřím kosa a havrana.֍ Horní sněmovna s vysokozdvižnou plošinou. ֍ Futuristické směry a turistické značky na křižovatkách vesmíru.֍ Jazyk omezuje každou myšlenku, některou více, některou méně. ֍ Uznání majestátu. Klobouk dolů řekl král a smekl korunu. ֍ I vavřínový věnec mívá někdy klapky na očích. ֍ Průměrné vlohy drží svět v šachu, pokrok v napětí. ֍ Mapy, k nimž máme takovou důvěru, že po nich jezdíme prstem po povrchu. ֍ Zlatá klec s tygřím okem a s indickým opálem.

Jehličky z tiskárny

֍ Hotel, vrakoviště snů. ֍ Zahradní záhon: květinová cela. ֍ Výloha hodinářství, hotový zvěřinec. ֍ Art Nouveau: cyklostyl a xerox. ֍ Aféra a skandál jsou dvojčata. ֍ Třídění, třídění to už tu dávno bylo! ֍ Beznaděj, ostrov malé naděje. ֍ Jeho řeč uspala i ozvěnu. ֍ Bublina s leteckou kariérou. ֍ Od reality k reklamě. ֍ Trvalý úspěch plní panáky slámou. ֍ Beznaděj, ohrada s malou nadějí. ֍ Chyby osudu suplují omyly.

֍ Dvoupatrový dort na Piccadilly Cirkus. ֍ Ekonomický zázrak: vyrovnaný rozpočet. ֍ Záruční doba, i s životní pojistkou. ֍ Bas kytara, žába zpívající arii ropuchy. ֍ Bronzová přezka s přesličkou. ֍ Vítr: sbormistr meluzín. ֍ Každý sen je spící realitou. ֍ Dar času vybalený v hodině svítání. ֍ Zub času na dovolené s herbadentem. ֍ Nebeský rybník čekající na restituci. ֍ Pojízdná čekárna utržená od jízdního řádu.