- Podrobnosti
-
Zveřejněno 25. 7. 2013 16:13
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
Výtvarná dílna
Literární dílna
Biblická dílna
Tvorba členů a hostů
Publicistika
Co čteme, o čem přemýšlíme
Rozhovory
Partneři
Archiv
akcí
Sborníky k stažení: - Sborník k výročí TGM.pdf - Dialog na cestě.pdf - Dialog na cestěII.pdf Novinky: 22.04.06 - Změna termínů konání pravidelných schůzek LDK ze středy
na úterý 18.15 h na stejném místě. Viz. Kde nás najdete
"Program klubu září-prosinec 2007"
KDY A KDE SE SETKÁVÁME
Každé úterý v 18 hodin – zasedací místnost ve dvoře vlevo, Vítkova 13, Praha 8 – Karlín.Na pravidelných klubových schůzkách se věnujeme autorskému čtení (předčítáme z vlastní tvorby i z oblíbených autorů beletrie i odborné literatury), přípravě pořadů pro rozhlas (např. květen - rádio Proglas - redaktorka Mgr. Anna Štěpánková), redigování
článků k uveřejnění v tisku, povídek, dále režijní, dramaturgické a recitátorské přípravě vystoupení v Praze i mimo metropoli. Týmově chystáme přednášky, matiné, soaré a vernisáže. Pro naše webové stránky zpracováváme fotoreportáže, články a příspěvky do všech rubrik (v současnosti budeme otvírat nové rubriky „Publicistika“ a „Co čteme, o čem přemýšlíme“).Páteří naší tvůrčí činnosti jsou sborníky a almanachy. Po dvou vydaných sbornících Dialog na cestě 1 + 2 (s tématy „DIALOG“ 2005 a „SVĚTLO“ 2006) plánujeme vydání 3. sborníku Dialog na cestě 3 (2007), jehož autoři se literární formou (básně, povídky, úvahy, eseje) vyjadřují k tématu „CESTA“. Máme rozpracovaný almanach poezie. Redigujeme
vydání další knihy povídek Oty Ševčíka „BLUES KRALUPSKÝCH RÁN“.KDO JSME
Jsme otevřené, tolerantní a ekumenicky laděné společenství. Vřele vítáni mezi námi jsou tvůrčí lidé všech generací, kteří chtějí přispět svou poezií i prózou, svými kresbami, grafikami, fotografiemi, nebo hudbou. Zveme zájemce, kteří rádi diskutují o závažných tématech, baví je recitovat svou i cizí poezii, dokáží na sobě pracovat a těší je navazovat na druhé v týmové tvůrčí spolupráci, jsou empatičtí a invenční, a rádi by například vystupovali v rozhlase.Aktuálně: - Anotace k básnickému souboru Olgy Nytrové Mince duše v úplňku nakladatelství Blahoslav, Praha 2007, ilustrace Michael Štojdl
 |
| dialog1207 |
Poezie je podle nositele Seifertovy ceny Pavla Šruta „zlá milá“. Je náročná, je to řeč pravdy, která se zrcadlí v metaforách. Básník neuhýbá před pravdou, nechává se jí zraňovat, nechává se ovšem zraňovat i krásou. To je vzhledem k naší nedokonalosti také velmi bolestivý dotyk, je ale zároveň i radostný a povznášející. Žhavé magma nitra vyvře na povrch, vytvoří obrazy, seskupí slova, jejichž rozmanité vnitřní energie na sebe vzájemně takřka nepostižitelným způsobem navazují. Různá významová pole slov vyzařují naše zintenzivněné bytí. Poezie utišuje, hladí, zklidňuje,
přechází v meditaci a v modlitbu, rozevírá více úhlů pohledu. Poezie ví o pokoře, o vině i odpuštění. Je to sarkastická glosátorka takových slabostí a propadů jako je sobectví, přehnaný neoindividualismus, zbabělost, konzumní způsob života, alkoholismu a jiné závislosti. Napsat básně znamená vydat svědectví o vnitřních zápasech při rozpoznávání Pravdy, o hledání své spirituality, celistvosti, o vztazích lásky a přátelství, o rodinných diagonálách. Poezie je svědectví, misie, zpověď, dušezpyt, i kajícnost, hledání „hlubiny bezpečnosti“, „pouť labyrintem“ na cestě života. Poslední básnická sbírka Olgy Nytrové Mince duše v úplňku se pokouší o takovouto výpověď a chce
nabídnout ve svých metaforách tušení základních dimenzí bytí.
- Pozvánka na kulturní večer
 |
| dialog1207 |
- Pozvánka na prezentaci básnických sbírek
 |
| dialog1207 |
- Evropanský diář 366 myšlenek pro 366 dnů roku 2008 Evropanský diář na příští rok se objevil s prvním listem podzimu roku 2007. Jeho obsah je sestaven ze čtrnácti částí. Úvodní vysvětlení a použité zkratky citací z Bible předchází vyobrazení jubilejní medaile
Pedagogické fakulty Univerzity Palackého s názvem: Komenského ideje – diamanty evropanství. Přes sto stránek je věnováno citátové části, kterou tvoří myšlenky od 303 evropských autorů, z nichž jednu třetinu obsadily výroky českých osobností, jejichž narození či úmrtí na to datum připadá. O nedělích a křesťanských svátcích promlouvá Písmo svaté. Z větší části jde o výběr takových citátů, který nutí k zamyšlení. Poté následuje zajímavá rubrika Ze stoletého kalendáře, Osobní adresář, místo pro poznámky, telefonní obvody ČR a jejich národní směrová čísla, nejdůležitější telefonní čísla a mezinárodní předvolby. Jmenný a plánovací kalendář dotváří informační blok diáře, v kterém jsou pro rychlejší
orientaci uvedeny jmeniny abecedně a kalendář na rok 2009. V závěru stošedesátistránkové publikace je pár slov o Nadaci Action 365 se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se diář již podruhé tiskl. Hlavním autorem Evropanského diáře vydávaném v českém jazyce je Prof. PhDr. František Mezihorák, CSc. z olomoucké univerzity. Připomeneme si stoletá i víceletá výročí narození a úmrtí, např. : 100. výročí narození francouzské spisovatelky Simone de Beauvoirové citátem: „ Cit je závazek, který neplatí jen pro dobrý okamžik.“ (9. 1. 1908), 200. výročí narození českého dramatika Josefa Kajetána Tyla „ Kdo chodí rád po oblacích, dostane snadno závrať.“
(4.2. 1808), 100. výročí úmrtí českého spisovatele Svatopluka Čecha „ Láska je poezií života.“ (23.2.1908), 100. výročí úmrtí italského spisovatele Edmonda De Amicis „ Láska je vždy něco přibližného nikoli něco jistého.“ (12.3.1908), 100. výročí úmrtí francouzského spisovatele Francois Coppée „ Štěstí prožíváme, když je rozdáváme.“ (23.5. 1908), 100. výročí narození českého básníka a prozaika Ladislava Stehlíka veršem „ Pod hedvábím šera, dřímá motýl snů..“ (26. 6. 1908), 130. výročí narození českého spisovatele Jakuba Demla „ Kdo miluje není už sám.“ (20.
8. 1878), 100. výročí narození finského spisovatele Mika T. Waltari „ Jen hlupák obrací svůj omyl ve ctnost a vychloubá se tím.“ ( 19. 9. 1908) a 400. výročí narození anglického básníka, prozaika a dramatika John Milton „ Je mnohem snadnější vládnout zemi než ženě.“ (9. 12. 1608). Hana Ševčíková - Pozvánka na vernisáž
 |
| dialog1207 |
- Pozvánka na prezentaci
 |
| dialog1207 |
 |
| dialog1207 |
 |
| dialog1207 |
-Účinkující Táňa Fischerová a dr. Milan Friedl - Biblického třpytu v české poezii XX.století-27.11.07 Zleva: Milan Balabán, Olga Nytrová (spoluautoři), Jan Vodňanský, Táňa Fischerová, Milan Friedl (tři kmotři), Patrik Janda (nakladatel)
- Nová kniha:Milan Balabán, Olga Nytrová Biblický třpyt v české poezii XX. století – Ohlasy Nového
zákonaVydává: Beta Books, beletristická divize nakladatelství Alfa, Praha
 |
| dialog1207 |
Další společný spis dvou vysokoškolských učitelů, religionisty a biblisty Prof. ThDr. Milana Balabána a spisovatelky, publicistky, esejistky, bohemistky a scenáristky PhDr. Olgy Nytrové BIBLICKÝ TŘPYT V ČESKÉ POEZII XX. STOLETÍ – OHLASY NOVÉHO ZÁKONA hledá zračení křesťanských idejí novozákonní Bible v díle českých básníků minulého století. Navazuje tím na knihu týchž autorů Ohlasy Starého zákona v české literatuře 19. a 20. století vydané v Oikúmené v roce 1997. Neplatí samozřejmě, že by si všichni čeští poetové „hledali“ přímo v Bibli,
jak je tomu často u autorů katolických. Ovšem Evropa je výrazně ovlivněna hebrejsko-křesťanským odkazem a mnohá biblická místa pronikla do ducha a krve jejích obyvatel. Někde jen jakoby bezděky (odlesk), jindy v promyšleném navázání nebo narážce (třpyt) „citují“ vlastně čeští básníci (od klasiků až po obecně téměř neznámé) Bibli, nebo ji svérázně (často pozitivně, někdy negativně) vykládají. Z novozákonních textů (jsou v knize uvedeny vždy před ukázkou básní) padá světlo na duchovní produkci moderní české poetické tvorby. A naopak: česká poezie v jakési sakrální profanitě posvítí na leckterá záhadná místa křesťanského Písma. Básník Pavel Kolmačka například objasňuje:
„Do domu vchází unavený Bůh. Tak strašně, strašně unavený.“ Bůh není namyšlený Loutkář tam nahoře. Je z nás lidí utíkajících před Pravdou zmožen – až k Boží smrti na Golgotě. M. Balabán s O. Nytrovou (za laskavé redakční pomoci Ing. Václava Strachoty a z velkodušnosti nakladatelovy) jsou tedy ve své knize rozníceni snahou „uslyšet duši“ spisovatelů biblických i moderních autorů českých. Před vlastními ukázkami ohlasů na biblický Nový zákon nalezne čtenář několik pronikavých studií obou autorů. M. Balabán nabízí kromě Uslyšet duši, Hebrejské poselství a hebrejský jazyk, kde vychází z toho, že mezi národem a jazykem je intimní spojení. Olga Nytrová se v
eseji Pacholátka mají ustláno na růžích s trny zamýšlí nad symbolem dítěte v Novém zákoně a mluví i o potřebě nové výchovy dětí, kterým schází ve školách kyslík duchovna. Srovnávání normativních antických textů s texty vytrysklými v době moderní avizuje novou vědeckou disciplínu (komparativní poetologii), která může v době s xenofobními příznaky zvednout hlavu (mluveno s Janem Nerudou) vzhůru – k duchovním hvězdám a k oscilaci spirituálních souhvězdí. Prezentace knihy M. Balabána a O. Nytrové Biblický třpyt v české poezii XX.století, Ohlasy Nového zákona Milan Balabán při prezentaci knihy řekl: „Slovo poezie, se odvozuje od řeckého poiein ,což znamená
činit, konat. To prozrazuje, že poezie byla chápána jako dílo, tvorba. Byla tedy chápána jako architektura sui genesis, stavba, jež reprezentuje dílo svého tvůrce. Mohli bychom také říci, že poezie je mostem, přemosťováním či mostěním. Most přes řeku spojuje dva břehy po obou stranách řeky; Na každém břehu může být něco jiného, ale most z toho, byť rozdílného, činí jednotu. V našem případě je na jednom břehu biblický text, vyprávění, kázání – nebo „metafyzická“ hebrejská poezie, na druhé straně proudu je poezie českých (našich) básníků. Další metaforou (kterých je mnoho) je „radiace“ – vyzařování; všecky entity v tomto světě něco vyzařují. Především lidé a jejich výtvory. Biblické
texty svým zářením dosahují až k moderní české (nebo jiné) poezii. Naše, „světská“, poezie odráží světlo poezie biblického poselství. Ochuzujeme se, čteme-li biblickou poezii bez dozařování v nebiblické, nebo spíš pobiblické poezii. Ochuzujeme se, čteme—li svou národní, nebo evropskou, poezii bez zřetele k poezii biblické. Teprve prolnutí (nebo protnutí) obou jazyků, obou poezií, vytváří to ideální, to souzářící. Naše společné dílo je i teoretickým přínosem k porozumění nově vzniklému oboru, jímž je poetologie. Chtěli bychom společně s Olgou Nytrovou přispět k poetologii české ražby.
- Natáčení adventního pořadu pro Rádio ProglasÚčinkující: Markéta Hlasivcová, Olga
Schmidtová, Zdeněk Loníček a Olga Nytrová
 |
| dialog1207 |
- Pozvánka na listopadové kulturní pořady Galerie "Cesty ke světlu"
listopad 2007- program.doc - Pozvánka od Galerie "Cesty ke světlu"
 |
| dialog1207 |
- Pozvánka na vernisáž a talk show
 |
| dialog1207 |
- Pozvánka na setkání
 |
| dialog1207 |
- Pozvánka na oneman show
 |
| dialog1207 |
- Pozvánka na prezentaci encyklopedie
 |
| dialog1207 |
- Pozvánka na prezentaci encyklopedie
 |
| dialog1207 |
- Pozvánka na recitál
 |
| dialog1207 |
 |
| dialog1207 |
 |
| dialog1207 |
foto z recitálu
 |
| dialog1207 |
- Setkání autorů literatury faktu již po dvaadvacáté Miroslav Sígl září 2007 Český
představitel literárního žánru, který si od prvopočátku získává stále nové a nové desítky čtenářů či posluchačů, dnes legendární a slavný Miroslav Ivanov (1929 – 1999) charakterizoval v rozhovoru s dalším naším protagonistou žánru Janem Haladou (*1942) magické fluidum literatury faktu asi takto: Je to přece také literatura, a jak ji chápu, nemůže fakta pouze shromažďovat, musí je především respektovat. Nemůže ale za fakt vydávat to, o čem nemá důkazy. Nemůže s fakty manipulovat svévolně. Podmínkou ovšem také je, aby byla krásně napsána. Aby to byla opravdová literatura. Od podzimního setkání prvních členů budoucího Klubu autorů literatury faktu (dále jen KALF) v prostorách Historického zámku
ve Slavkově v roce 1984 se letos ve dnech 19. – 20. září konalo již XXII. setkání, spojené s udílením Cen E. E. Kische a regionální Ceny Miroslava Ivanova , a to v příjemném prostředí města i jeho zámku v Letohradu. Přestože jsem členem KALFu teprve od roku 2001, kdy si mého dílka Osobnosti a osudy obce všimla odborná porota a ocenila v celostátní soutěži, dovoluji si něco o tom letošním setkání napsat. Nemohlo být jinačí, než srdečné, neformální, upřímně upovídané, přátelské od zdvořilostního vykání až po ono blízké tykání zejména mezi dlouhodobými členy a věčně přitažlivými členkami, humorné zásluhou mnohých, zvláště pak díky prezidentovi České společnosti Sherlocka Holmese, nesmírně
poučné, co se české historické šlechty v průběhu dějin týče, a to zásluhou profesora Roberta Kvačka, všeobjímající od Ivana Brože, Antonína Benčíka, Zory Dvořákové, tajemníka KALFu Miroslava Kučery, Miloslava Moulise, Karla Pacnera, Olgy Nytrové, Eleonory Rasmussenové, předsedy KALFu Karla Richtera, Václava Strachoty - inu téměř padesátka historických detektivů, kteří mají na svých literárních kontech stovky přitažlivých titulů včetně svého pravidelného paperbacku „Přísně tajné“, do něhož mohou přispívat všichni. Odpusťte, kolegové, že jsem vyjmenoval namátkou jen několik z vás, ale česká veřejnost o každém ví, jak nás ujistili letohradští jménem starosty města Petra Fialy a jeho místostarosty Zdeňka Meixnera.
Partnerství Letohradu v podhůří Orlických hor a celostátního KALFu už trvá čtyři roky a stále košatí. Ano – hlavním tématem setkání byla šlechta českých zemí, avšak bez jejích příslušníků, kteří byli pozváni. Debata o její úloze, projevech, zásluhách i záporných činech musela být jen z časových důvodů přerušena. Pokračovala na pokojích, ve vlaku či autobusu. Významným hostem byl naopak bývalý prezident Rudolf Schuster se slovenskou delegací, který si odtud odvezl zaslouženou cenu za svoji Aljašku. A co ostatní čerství nositelé? Snad je známo, že Ceny Miroslava Ivanova se udílejí na květnovém mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy v Praze, takže v Letohradu jde o Ceny Egona Ervína Kische.
Ty letos obdrželi mj. Roman Cílek (Muž, jehož řemeslem byl zločin), David Hrubý (Návrat do Jeruzaléma), Zdeněk Čech (Drsný střed Evropy), Petr Horký (Cuba libre) a Miroslav Nožina (Koza, která žere hady). K setkání s jednou představitelkou někdejší šlechty přece jen došlo. Vyjeli jsme si do kouzelného – nacisty a bolševiky téměř nedotčeného zámku Častolovice a po jeho prohlídce nás přivítala Diana Phipps Sternbergová, dcera Cecilie Sternbergové, která o zámek již delší dobu vzorně pečuje s morální povinností hospodářky, ale i historické umělkyně. Její láskyplný vztah je tu vidět na každém kroku. O své mamince vypráví jako o zábavné, talentované a naprosto originální nejzajímavější ženě,
jakou kdy poznala. O životě svého rodu, své rodiny a přátel sepsala nedávno vydanou knihu Cesta – Paměti české aristokratky (vydali Horáček-Paseka) ve třech oddílech: Evropa, Amerika, Jamajka. Tam všude je čekala existenční nejistota od konce léta 1948, kdy Sternbergové pod tlakem komunistických událostí emigrovali. Konečně právě na té Jamajce se mohli více uplatnit a vydělat na slušné živobytí. S ironickým nadhledem posuzuje život bohaté americké smetánky, výstižně a ostře kreslí charaktery lidí, jejich postoje, morálku a společenské zvyky. V Častolovicích na nás dýchly kouzelné interiéry, „paní hraběnka“, jak jí říká studentka-průvodkyně, si potrpí na čerstvé květiny, všechno je tu originální, kouzelní
jsou barevní ptáci z míšeňského porcelánu, rozeseti na stěnách a ve vitríně. Už dost, protože to by mohla být samostatná studie. Nazval bych ji Čeští Sternbergové a jejich. věrnost národu. Asi by bylo neuctivé opomenout hostinec U Novotnových v Mistrovicích, kde jsme spali jednu noc. Někdejší kyšperské (od roku 1950 letohradské) panstvo si přestavělo v roce 1728 myslivnu na panskou hospodu a od roku 1865 se majitelem stal Jan Novotný. Obrovský požár zachvátil původní dřevěné stavení v roce 1871, ale zanedlouho tu již stála nová zděná budova. Další příklad české houževnatosti. Stojí dodnes a jeho potomek stejného jména nás vzorně obsluhoval. Tichá Orlice se tu vlní kolem, Letohrad
se svými 6250 obyvateli na ploše 2409 hektarů je hrdý na historické hodnoty: přírodní park s empírovou kašnou, kde půl hodiny cvakaly digitální fotoaparáty, abychom se do nich všichni vešli, dále tu mají barokní zámek, barokní kapli sv. Jana Nepomuckého, v městském muzeu originální Napoleonovy saně, které sem přivezli předkové, to ještě v době, kdy se zde lidé živili také výrobou fosforových sirek, která musela být zakázána a přešlo se na bezpečné švédské zápalky. K osobnostem města náleží Alfons Mucha, (1860 – 1939) další malíři Umlaufové, narodil se tu národní buditel F. V. Hek (1769 – 1847), o něco později spisovatel Petr Jilemnický (1901 – 1949), ale také Josef Korbel, právník a diplomat, otec Madeleine Korbelové
- Albreightové (*1937), bývalé ministryně zahraničí v USA a stálé zástupkyně USA v OSN. Nedivme se, že toto vše inspiruje autory literatury faktu, třebaže sem jezdí přemýšlet o svých nových dílech či nabízet je prostřednictvím svého nakladatelského patrona Zdeňka Pobudy (Epocha). Všichni jsme byli spokojeni. I podzimní slunce s babím létem nám přálo. - Nová sbírka Vladimíra Stibora Vladimír Stibor, básník, člen Obce spisovatelů a příznivec klubu, jehož verše také najdete v naší rubrice Tvorba členů a hostů, nám poslal svou novou básnickou sbírku Proniklec, kterou jsme si s chutí přečetli. Ilustrace Alena Stiborová, vydal Řád , vydavatel P.Ing. Karel
Dachovský, Praha 2007
 |
| dialog1207 |
/zrcadlení/ Jen ti největší sobci chtějí být básníky po celý život a spíše tuší než vědí, že dojít pro lék, který jako jediný pod jazykem nezpůsobí nevratné trhliny, je nejtěžší ze všeho plahočení… Je to tvá cesta, úhor zářivější než poušť, skaliska z jitřního mudrování… * Už kdysi dávno jsem chtěl být ranhojičem slov,
abych se posléze na patnáct let stal nosičem beznohých. Pousmála se, rozkolébala svět u nohou i pavučiny na schodišti katedrály vytesané z jediného kusu nepálené hlíny…. * „…básník se noří pod realitu nebo vzlétá nad ni, aby své ponory i vzlety zaznamenal v transformované podobě…Stiborova poezie dospěla k vnitřnímu řádu, který se neobejde bez závislosti na motivu či příběhu, ten, tušený doprovází jeho metaforický verš z obou stran a dotvrzuje tak vysokou hodnotu jeho poezie. Není tu vata vycpávek ani utkvění, každý
verš je doslova nabit významem a pohybem. …básník a spisovatel Ladislav Muška, Ústí nad Labem, 15.dubna 2007- 11.9. 2007 prezentace básnické sbírky "Dívčí meditace" v 18 hodin představil básník Miroslav Matouš, člen CČSH, spolupracovník kulturní rady, svou novou básnickou sbírku pod názvem Dívčí meditace nad bděním i snem- s ilustracemi Jany Wienerové.
 |
| dialog1207 |
Prezentace se konala v modlitebně Sboru církve bratrské v Praze 2, v Římské ul.43. Konání poetického večera umožnil evangelický kazatel Pavel Mošner.
Verše přednesla Hana Kofránková, na klasickou kytaru ji doprovázela Magdalena Grygarová. V publiku bylo na sedm desítek zájemců o poezii. Mezi diváky prožívalo radost z poezie i sedm členů Literárně dramatického klubu Dialog na cestě. Řada přítomných si sbírku zakoupila a nechala od Miroslava Matouše podepsat.
 |
| dialog1207 |
 |
| dialog1207 |
M.Matouš přivítal publikum na večeru své poezie H.Kofránková recituje verše M.Matouše
 |
| dialog1207 |
 |
| dialog1207 |
Básník M. Matouš děkuje H. Kofránkové. Básník M.Matouš nám podepisoval svou sbírku
I věčnost s tebou toužím prodlít za to můj drahý chci se modlit * Silné jest jako smrt milování Píseň písní 8,6
- Vzpomněli jsme 70.výročí úmrtí Tomáše Garrigue Masaryka. Člen našeho karlínského Literárně dramatického klubu Dialog na cestě, Pavel Gruen,
vytvořil portrét našeho prvního prezidenta.
 |
| dialog1207 |
|
| dialog1207 |
- K 70. výročí úmrtí Tomáše Garrigua MasarykaMiroslav Sígl Masarykovo demokratické hnutí (MDH) připravilo k letošnímu 70. výročí úmrtí zakladatele našeho státu a prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka několik vzpomínkových akcí včetně smutečního aktu u jeho hrobu v Lánech. Česká televize bude 14. září vysílat besedu s Vítězslavem Houškou o MDH a TGM. Obsah dvojčísla 78-79 zářijového
periodika ČAS, které MDH vydává, je také převážně věnován tomuto výročí. Vyjímáme některé články: Poslední dny a chvíle TGM (Stanislav Polák, životopisec TGM) Potřeba návratu k Masarykově humanitní demokracii (Marie L. Neudorflová, vědecká pracovnice Masarykova ústavu – Archívu AV ČR) TGM a němečtí sociální demokraté v ČSR (Pavel Koukal, pracovník Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem) Masarykův vztah k ženám (Vítězslav Houška, autor několik knih o TGM, člen MDH) Péče o hodnoty stále živé (Zdeněk Pokorný, činovník MDH, Česká Lípa) Jak Plzeň vítala a uctívala památku TGM (Karel Waska, archivář
města Plzně) Posiloval, uklidňoval, vzbuzoval hrdost (Bedřich Rohan, novinář, naposledy pracoval v BBC) U hrobu pana prezidenta (Adolf Branald, spisovatel) V Masarykových Topoĺčiankách (Luboš Palata, redaktor Lidových novin) Masaryk a dnešní Slovensko (Vladislav Drahoš, Banská Bystrica) Po TGM nejznámější ve světě - o vztahu Baťů a Masaryků (Miroslav Sígl, redaktor ČASu a editor knihy Baťova průmyslová demokracie) TGM a Katolická moderna (Radovan Lovčí, vědecký pracovník) Další články: Prapor prezidenta Masaryka, 550. výročí Jednoty bratrské, Sběratelé Masarykian, Masarykův ústav v Torontu a Masarykovy ceny
krajanům, Památník čs. legií).V Praze 24. července 2007 Zprávu podává Miroslav Sígl, redaktor ČASu e-mail:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Více o něm
www.miroslav.sigl.cz - Pavel Grün na Karlově mostě
 |
| dialog1207 |
 |
| dialog1207 |
