Aktuálně
Narozky_polivkova
- Podrobnosti
- Zveřejněno 25. 7. 2013 16:13
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
"Oslava jubilea Vlasty Polívkové - 24. 1. 2012 v Karlíně"
- výtvarnice našeho klubu Dialog na cestě s námi oslavila své životní jubileum. Laudatio připravila Olga Nytrová, své verše na počest oslavenkyně přednesla Květoslava Salmonová, prezentaci s ukázkami ilustrací básnických sbírek, obálek knih a sborníků a fotografiemi ze života jubilantky nabídla Markéta Hlasivcová. Naše jubilantka dostala kouzelné zrcátko s obrázkem Gustava Klimta, Rilkeho verše, filosofickou knížku Gabriela Marcela, vybrané sladkosti.Naše sympatická kamarádka a plodná spolupracovnice vstoupila svými šedesátinami do věku "filosofického", do času hledání smyslu života, sebereflexe a dušezpytu. Přejeme jí hodně zdraví, tvůrčích sil a Boží ochrany.Jubileum výtvarnice Vlasty Polívkové (Laudatio – leden 2012) Naše oslavenkyně je členkou Dialogu na cestě již od konce roku 2003. Za ten čas nás potěšila řadou výtvarných prací. Připravila graficky obálky básnických sbírek Markéty Hlasivcové, Olgy Nytrové, Jana Wittbergra, Oty Ševčíka. Kromě ilustrování poezie se věnovala i obálkám sborníků, například několik let již vytváří obálku k sborníkům přednášek o Tomáši G. Masarykovi. Věnuje se i pozvánkám, které zvou na naše setkání se zajímavými osobnostmi spisovatelů, např. s PhDr. Michalem Ajvazem, nositelem Seifertovy ceny, devadesátiletým knězem a básníkem Miroslavem Matoušem a dalšími. Vlasta také vytvořila reprezentativní úvodní stranu našich webových stránek Dialogu na cestě. Na nich nalezneme strom, který je jejím oblíbeným motivem. Mít tvůrčí nadání je radost. Člověk se odpoutá od všedních starostí a vstoupí do jiného světa. V něm rozvíjí svou imaginaci, cit pro tvary a barvy. Smyslový svět je nám společný, je místem pravdy v nás. Dítě vnímá ještě dřív než myslí. Své sny klade do věcí a své myšlenky přikládá druhým, takže s nimi dohromady tvoří jakoby kus společného života, v němž se ještě neodlišují perspektivy každého z nich, jak říká filosof Merleau-Ponty. O světu je třeba říci totéž, co řekl svatý Augustin o čase: každý jej dokonale zná, avšak žádný z nás jej nedokáže vysvětlit druhým. Co nedokážeme popsat, vyložit, pokouší se nám přiblížit nám umění. Básník ve svých metaforách, výtvarník ve svých obrazech, kresbách, sochách. Umělec má ochotu a potřebu sdělit. Snaží se uchopit a vyjádřit svět. Hledá jeho smysl, cítí hloubku dilemat, hledá krásu a radost. Před časem, v roce 2006, jsme byli na výstavě, kde společně prezentovaly své obrazy naše kamarádky Vlasta Polívková a Eliška Peroutková. Vzpomínám si na obraz dívky s řeckým profilem a v pozadí moře. To na mne zapůsobilo. Tento svůj oblíbený motiv pak Vlasta použila i na obálku básnické sbírky Markéty Hlasivcové. Své oblíbené motivy si Vlasta vychutnala, když s manželem odjela na dovolenou na Krétu. Co vlastně člověka vede k tvoření? Tomu tajemnému vábení říkáme inspirace. V antice měli Múzy. Dodnes říkáme, že člověk dostal políbení Múzy, přišla inspirace. Umění je náročná milenka: vyžaduje od tvůrce čas, síly, zaujetí, lásku, obětavost, trpělivost. Vlasta má plán – ráda by napsala o svém tatínkovi (aspoň 30 -50 stránek), který byl velmi zajímavou osobností a hodně ji ovlivnil. Vzpomíná na něho s láskou a vděčností. Vybavuje si společné chvíle. Dar vztahu má v její paměti své kontury. Kéž jí péče o rodinu nechá aspoň trochu volného času pro naplnění tohoto záměru. Vlasta svými šedesátinami vstupuje do životního času filosofického, do období, kdy člověk získává nadhled, usiluje o moudrost, přemýšlí o smyslu života a ptá se, co se životem dál. Syn už je dospělý, maminka potřebuje péči a oporu, ale otevírá se tu také více času pro sebe, pro své vlastní já, pro meditaci. Vlasta plánuje, že se bude více věnovat výtvarné práci. Nezbývá než jí popřát, aby mohla tuto tvorbu vychutnat, protože život je s ní krásnější a je tu radost z toho, že tvůrce může druhým nabídnout něco oslovujícího, co člověka povznáší. Olga NytrováVerše pro Vlastu Štětec klouže po plátně lehce s jistotou a přeci je ve vzduchu cítit chvění chvění touhy všech malířů jak zachytit letící oblaka vrány kroužící na poli na hladině vody sluneční zrcadlení něžné prsty holých stromů v krajině aby z obrazu voněla rozmoklá zem útěšnost venkovského kostelíčka světlo stín zlatavé odlesky podzimu zátiší v nichž spal by sen Zatím Osud maluje na plátno našeho života obraz na zakázku Času který letí musí zvládnout milióny zakázek proto patlá různé styly maluje po paměti někdy je obraz krásný, pestrými barvami hýří, jindy řeže střepy svírá těžkými řetěžy hoří v něm v temnu svíce někdy je to kresba někdy koláž jindy mazanice Já Ti milá Vlasto do dalších let přeji aby malíř Tvého Života měl období holandských krajinářů či francouzských impresionistů hlavně ne styl Piccasa, Dalího, Hieronyma Bosche či Francisca Goyi Květa Salmonová Fotografie: O.Nytrová, K.Salmonová, J.Wittberger. Fotoreportáž sestavila Olga Nytrová
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
 |
| narozky_polivkova |
Narozky_sestry
- Podrobnosti
- Zveřejněno 25. 7. 2013 16:13
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
"Oslavy narozenin Pomněnky Vitoušové a Květoslavy Tesařové v NO CČSH v Karlíně"
První část narozeninových oslav se konala v neděli 19. 6. ve sboru. O týden později, 26. 6., oslava pokračovala s pohoštěním, které sestra Pomněnka připravila pro přítomné v zasedací síni. Oslavování lidí sbližuje, vyprávějí se veselé historky ze života, vzpomínky na dětství a mládí, diskutuje se o současném dění. Jde o "pohostinné sdělování sebe sama", sdílení prožitků, pocitů, názorů, poznání, hledání, víry.. K radosti přispívají i roztomilé drobné dárky a malý přípitek.
 |
| narozky_sestry |
Pomněnka Vitoušová oslavila v Karlíně narozeniny
 |
| narozky_sestry |
 |
| narozky_sestry |
 |
| narozky_sestry |
 |
| narozky_sestry |
 |
| narozky_sestry |
 |
| narozky_sestry |
 |
| narozky_sestry |
 |
| narozky_sestry |
 |
| narozky_sestry |
 |
| narozky_sestry |
 |
| narozky_sestry |
Multikult07
- Podrobnosti
- Zveřejněno 25. 7. 2013 16:13
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
"Beseda na téma multikulturnost- 17.4.2007 v Karlíně, Vítkova ul.13 "
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
 |
| multikult07 |
Muska
- Podrobnosti
- Zveřejněno 25. 7. 2013 16:13
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
Foto
"Ladislav Muška"
Narodil se 17.9. 1928 v Semilech, tři metry od pstruhové říčky Olešky, což ho poznamenalo natolik, že dodnes je úspěšným lovcem lososovitých ryb, o rybolovu je i jeho první knížka. Řemeslo zdědil po meči, vyučil se sladovníkem a má školu z oboru. Během zaměstnání studoval v Praze sólový zpěv a prakticky všechno, co k povolání divadelního zpěváka patří. Dva roky zpíval v Armádním uměleckém souboru, od roku 1951 do konce roku 1988 byl členem ústecké opery, kde se ze sboru prozpíval až k velkým partiím. Naposledy působil ve vedoucí funkci a ještě v důchodu jako lektor dramaturgie. První povídku napsal a otiskl v roce 1959. Uveřejňoval v nejrůznějších okresních, krajských a celostátních novinách, časopisech a sbornících až po Literární noviny, Hosta do domu a Plamen. Své povídky nacházel i v zahraničních periodikách, zejména v NBI, v Pólu a v časopise Západ today. Rozhlas vysílal jeho povídky, pásma a dvě hry.BIBLIOGRAFIE Na silnějším konci prutu / povídky – SN Liberec 1962/ To všechno člověk / spoluautor – SN Liberec 1964/ Pohádky z Hubaté pohody / dvě vydání – SN Liberec 1965/ Pátého dne stvořil rybu / povídky, měly vyjít v roce 1970, ale přestože knížka byla již vytištěna, byla zakázána a rozemleta. Autor byl postižen zákazem publikování a sledován. Uplatnil se pouze pod šifrou nebo za hranicemi /Pól, Západ today/. Jeho Pihovatou princeznu hrála tři divadla pod pseudonymem. Od roku 1983 psal víceméně anonymně a inscenoval pro ústecké divadlo cyklus představení pro děti Pojďte si hrát do divadla, / čtyři premiéry ročně/. Po listopadu 1989 inicioval znovuvzkříšení časopisu Severočeský dialog a stal se jeho redaktorem. O dva roky později byl časopis z vůle magistrátu zrušen, stejně jako Severočeské nakladatelství, kde nevyšla jeho už vysázená knížka Hvězdy přicházejí později. Amorek má mušku / aforismy – Horák Ústí nad Labem 1991/ Kočky přes cestu / causerie – Magnet, Praha 1991/ Vážení truchlící a ostatní hosté / autentické zápisky – Fabio, Louny 1993 a 1999, Louč Ústí nad Orlicí 2002 a 2004 Casanova píše Lorenzu da Ponte / bibliofilie – Kapucín, Duchcov 1994/ Příběhy stříbrných rybníků / příběh pro děti – Blahoslav, Praha 1994/ Malířův kocour a kocourův malíř /pohádka – Blahoslav Praha 1994(/ Zápisky z cest za tajemstvím ostrova Žena /epištoly – Fabio, Louny 1997/ Dovolíte, signore Giacomo? / aforismy- kapucín, Duchcov 1998/ Jediný na světě /bibliofilie – Fabio, Louny 1998/ Ostrov u čtyř olší /román pro mládež – Albatros Praha 1999/ Můj táta Bivoj /povídky – Městská knihovna Semily 2000)/ Postřehy / aforismy – společně s L.Przeczkem aj.Poláčkem – Gumruch , Praha 2000/ Hrůzy ústecké opery / Město Ústí nad Labem 2000/ Co dům dal / aforismy - Louč, Ústí nad Orlicí 2001/ Žena je tvé jméno /apokryfy – Žár , Ostrava 2002/ Miláčkové /povídky společně s B.Klímovou – Žár, Ostrava 2002 Jako chmýří pampelišek / bibliofilie – knihovna Semily 2003/ Zlato / novela - Kapucín, Duchcov 2003/ Proč koušeme, my, psi? /aforismy – Kapucín, Duchcov 2004/ Bílé myšlenky /aforismy společně s M.Zlatohlávkovou – Knihovna Ústí 2004/ Bílé myšlenky II „ „ „ 2004/ Bílé myšlenky III „ „ „ 2005/ Ve věku náhradních dílů / povídky- fejetony - Knihovna Ústí nad Labem 2006/ Je zastoupen v řadě sborníků, některé uspořádal sám, má na kontě dvě první ceny, několik druhých a třetích z různých literárních soutěží, mj. i Havrana. Stabilně tiskne ve třech časopisech, příležitostně i v dalších. Byl již pětkrát zvolen předsedou Severočeského klubu spisovatelů. .
Mikulejsky
- Podrobnosti
- Zveřejněno 25. 7. 2013 16:13
O nás Řekli o nás Kde nás najdete Členové a hosté Aktuální program
Foto
 |
| mikulejsky |
"PhDr. Kristian Mikulejský"
Narozen v srpnu 1929. Maturita na Nerudově gymnáziu v Praze, studium na VŠ zamítnuto pro nevhodný kádrový profil. Výhost rodiny mimo Prahu. Když odmítl vstoupit do Svazu mládeže, okamžitá reakce: mimopražské vyhoštění do pomocných dělnických „profesí“. Jako dělník skladu obalů vynalezl způsob návratnosti dřevěných bedniček na brýle ke Stalincům 80, traktorům. Podnik nevěděl, kam zařadit zisk z přefakturace. Jaksi výměnou za návrat ke starým bezproblémovým způsobům „likvidace odpadu“ mohl absolvovat stavební průmyslovku. Jazykové znalosti umožnily nástup v technickém informačním středisko (VTEI) podniku se zaměřením na výrobu průmyslových ohřevů a pecí. Kvůli přilepšení si sehnal technické překlady z oboru, i svařování…V tomto období první pokusy literární, z oblíbené pohádky Krysař dozrála myšlenka využití. V Karavaně 39 (v rámci nakladatelství Albatros) uveřejnili článek Hameln. Zpracovával metodiku přeměny, záměny dystopické, hlavy a zadku v obecném smyslu řízení vstupu a výstupu, společenského metabolismu po nástupu ochlokracií roku osmačtyřicátého v zemích koruny české. V době „Pražského jara“, skoro čtyřicátník mezitím, přijat K. Mikulejský na fakultu knihovnictví UK, poté přišel na fakultu žurnalistiky UK, specializace televize. Doktorát stihl jen taktak, ale profesi už zas nesměl vykonávat. V roce 1970, v posledním čísle literárně kritické Orientace uveřejněna ukázka z románu Kosínus fí…navazující na Krysaře v popisu chování kompetentních, „dovedů“, v područí nedovedů. V červnovém čísle 3/88 Listů- čtení na léto, pod pseudonymem Christian Bernhard (dvou jmen z pěti v křestním listu človíčka, narozeného v Německu mimochodem) ukázka z románu – „Paměti zchudlého šlechtice“: Japonská váza s chryzantémami. Až roku 2001 vyšel pod názvem Tiché údolí I knižně. Opět navazoval na hamelnské základy, promenádní charakter krysařů dneška v otázce rozdílu mezi „posluhováním“ a „službou“ nadání při všeobecném trendu „ochláků“ zdobit sebe, režim, cizím peřím. V druhém – eventuelně dalších dílech Tichého údolí dosud nevydaných, pojednáno prostředky přímo detektivními, sledováním uzlů, stop dějinných selhání a zmatku v postoji (podpoře nebo odporu) které vedly k trvalému zparchantění rodu homo. Během 70. a 80. let - na přání spisovatele Jaroslava Putíka, který nemohl na své jméno oficiálně publikovat - umožnil dr. Mikulejský, aby Putíkovy překlady zahraničních autorů (z francouzštiny a němčiny) vycházely pod jménem K. Mikulejského. .